Minisérie Studna boduje. Ohromí nejen David Švehlík, ale dokonce i Jakub Prachař se nepředvádí v obvykle trapné podobě

Studna patří mezi divácky nejúspěšnější epizody ze seriálu 30 případů majora Zemana. Už od své premiéry v roce 1969 vzbuzovala a stále vzbuzuje živé reakce diváků. Jde prakticky o jednu ze zásadních kriminálních kauz v historii, které se označují jako „domácí zabíjačka“.

K divákům přichází nové zpracování s Davidem Švehlíkem v hlavní roli. Diváci se samozřejmě rozdělí na dvě skupiny. Jedni budou hlásat, že už příběh znají a nepotřebují vidět novou verzi, ti zvídavější odhodí předsudky a rádi se dozvědí o tomto smutném kriminálním příběhu něco navíc, co jedna hodinová epizoda natočená v době cenzury asi nemohla divákům nabídnout.

Nově na to tvůrci nešli tak, aby výběrem sympatických a nesympatických herců vytvořili dojem. Jaromír Crha byl sice dokonalý Brůna, ale už svým vzhledem divákům nabízel určité názory. V obsazení sympatického Davida Švehlíka to diváci nebudou mít tak jednoduché a musí postavu otce rodiny prozkoumat více do hloubky. A to by nemělo být náročné, protože už v první epizodě je z bezstarostného a usmívajícího se nápadníka určitý posun k osobě, která není spokojená se svým životem a mění své chování.

Studna v novém pojetí

Kromě Davida Švehlíka si velkou část minisérie zabere i jeho seriálová žena Máňa (Johana Matoušková) a dospělý syn Slávek (Filip Červenka).

Jana Nagyová tedy do role Mániny matky moc nesedí, ale nemá tolik prostoru, aby seriál ovlivnila. Svatopluk Skopal naopak seriál opouští moc brzy, kdy jako Mánin otec umírá. Kromě Mániny sestry Lidky (Kristýna Ryška) si rozhodně pozornost zaslouží bývalý Mánin nápadník, kterého ztvárnil Jakub Prachař.

Rozdíl oproti epizodě s Honzou Zemanem

Zásadní je, že šestidílná série se mnohem více zaměřila na pochopení celé tragédie a pokrývá výrazně delší časový úsek. Tvůrci několik let sbírali od pamětníků informace přímo na místě činu, aby mohli na obrazovky přinést ucelený příběh, který by pomohl pochopit celou tragédii.

Pátrání po pravdě

Tvůrci se rozhodli divákům odkrýt hlavní aktéry tragédie opravdu důkladně. I po padesáti letech lidé nezapomněli. Zjistit pravdu nebylo snadné, protože dva protagonisté příběhu už nikomu nic nemohli vysvětlit. Příběh vypadá zdánlivě jednoduše. Ale dům lehl popelem a dvě mrtvoly stále skrývají trochu tajemna.

Matka byla ohořelá ve spáleném domě a bylo jasné, že měla bodná zranění, otec byl ve studni a měl podřezané žíly. Dospělý syn se objevil dva kilometry od místa činu.

Vyšetřování dospělo k tomu, že otec v pomatení smyslů zabil manželku a potom si podřezal žíly. Synovi se podařilo uprchnout.

Nic není tak, jak to vypadá

V oficiální verzi tragédie je tolik nejasností, že vzbuzuje pochybnosti. V jedné z verzí funguje jako vrah dokonce i syn. Jeho výpověď nebyla jednoznačná, několikrát svou verzi událostí měnil, dokonce obvinil i sousedy.

I jeho výpověď, kde tvrdí, že ho otec donutil skočit do studny a potom se v prostoru studny poprali, trochu pokulhává. Ještě záhadnější jsou teorie, proč by mladý Jelínek (v seriálu Brůna) vraždil. Mohlo jít o vyšší zájmy, protože syn byl velice inteligentní a zájem o něj projevily státní složky. Spekulovalo se i o incestu matky a syna a také o schizofrenii otce, která přiváděla rodinu k šílenství.