Komunistické ČSSR v humoristickém podání: Vyzkoušejte si, zda se vyznáte v Tankovém praporu a postavě Dannyho

Danny Smiřický, hlavní hrdina povídek a románů spisovatele poválečné české literatury po roce 1945 Josefa Škvoreckého, který nese autobiografické rysy, prožívá základní vojenskou službu za časů neblaze proslulého komunistického ministra obrany Alexeje Čepičky. Danny dosáhl hodnosti rotného a s nevšední vynalézavostí bojuje s tupostí a jednoduchostí bolševických lampasáků. Kdo žil v dané době, určitě by dal autorovi za pravdu, mnozí z nás si však nedovedou některé situace představit ani v nejdivočejší fantazii. Danny je mladý muž, který se podobně jako jeho kamarádi ocitne na vojně, která trvá dva roky a rozhodně není procházkou růžovou zahradou. Myšlenky na civil, jídlo, ženy a alkohol Danymu pomáhají, stejně jako jeho spolubojovníkům, přežít absurdní dobu služby vlasti.

Vojenská komedie vstoupila do dějin české kinematografie jako první soukromě natočený celovečerní film od znárodňovacího dekretu v roce 1945.

Danny se v kasárnách zamiluje do ženy jednoho z vyšších důstojníků Jany Pinkasové. Zažije návštěvu sovětského vojenského poradce a je také svědkem utonutí v jímce velitele tábora majora Borovičky, toho, který vojáky šikanoval ve dne i v noci. Původně si Danny myslel na Lizetku. U ní v pokoji čte její zápisky, ze kterých poznává, že Lizetka mezitím chodila s nějakým japanologem, který u ní také nebyl úspěšný.

Pak s nějakým Mauricem, ale ten byl rovněž odmítnut. Zjišťuje, že Lizetka je sice atraktivní, ale vlastně povrchní a falešně ctnostná katolická dívka se švýcarským vzděláním a Dannyho milostné žadonění ji nechává zcela chladnou. Je frigidní a nepřístupná, ale nepřestává ji milovat. Pořád ho k ní něco přitahuje, jen neví, jakou mají jeho city šanci. Na konci příběhu odchází Danny do civilu, s úsměvem, přestože neví, co ho čeká.

Román má autobiografické prvky, a přestože se odehrává v roce 1951 v komunistickém Československu, je to dílo humoristické, až groteskní. Čeští filmaři se po sametové revoluci vydali na novou cestu svobodného podnikání a zadařilo se jim. V případě Tankového praporu se to určitě vyplatilo – film vidělo v kinech 2 000 000 diváků. V roce 1991 tak snímek obsadil první příčku v návštěvnosti kin.

Kvíz