Komisař, kterého Češi zbožňovali. Jeho skutečné jméno zná jen málokdo

Lehké to neměla ani televizní stanice WDR, kterou zasypali diváci přívalem stížností, jak může zločiny vyšetřovat někdo, kdo sám vypadá jako kriminálník.

Herec Götz George se narodil v roce 1938 a kvůli minulosti svého otce to neměl úplně snadné. Otec, který si říkal Heinrich George, byl nejprve nakloněný ke komunismu, ale s příchodem Hitlera vycítil svou příležitost a stal se loajálním ke Třetí říši. To se mu vyplatilo a byl často obsazován do filmu. Dokonce se účastnil oslavy vůdcových narozenin. S nacistickou nálepkou se potom jeho syn musel vyrovnat. A také s tím, že po válce otce odvedli agenti sovětské tajné služby a už ho neviděl. O jeho dalším životě se dozvěděl až po letech. Otec zemřel ve spojeneckém integračním táboře.

Příležitost ve filmu

Götz vystudoval Lyceum ve Švýcarsku a díky matčině přímluvě (herečka Berta Drews) dostal práci v divadle v Západním Berlíně a začal poctivě navštěvovat divadelní kurzy. Měl dobré fyzické předpoklady – byl urostlý, hezký v obličeji a nebál se kaskadérských kousků. Právě tyto předpoklady mu umožnily získat roli v nesmrtelné mayovce Poklad na stříbrném jezeře. Bylo mu pětadvacet a poprvé si vydělal slušné peníze. Kašlal na to, že ho herečtí kolegové za tuto roli kritizovali.

Místo činu a nezbedný komisař

V šestadvaceti se oženil s kolegyní Loni von Friedl a na svět přišla dcera Tanja. Během dalších deseti let se stal Götz George jedním z nejpopulárnějších mladých herců v zemi. Manželství mu sice nevydrželo, ale na obzoru už byla kriminální série Místo činu, která se vysílala od roku 1971 a postupně střídala různá města a vyšetřovatele.

V roce 1981 přišel na řadu Duisburg, Götz ale nejprve roli Schimanského odmítl. V jednom rozhovoru uvedl, že role to byla hezká, ale ve scénáři bylo něco, co se mu nelíbilo.

Postava měla nosit kravatu, ale já Duisburg znám, v nažehleném obleku by tam toho nikdo moc nevyšetřil,

prozradil.

Náhoda tomu chtěla, že v té době šel kolem obchodu s armádním výprodejem a ve výloze se mu zalíbil béžový parker, americká bunda M65, která měla odpárané nárameníky. A byla to láska na první pohled. Tak jako poručík Columbo neudělal krok bez svého pomačkaného kabátu, tak Schimanski oblékl parkera a už ho nesundal.

Do kriminálního žánru vnesl odlišný styl policajta. Už v úvodní epizodě ukázal brloh, ve kterém bydlí, plný lahví od piva a špinavého nádobí. A uprostřed nepořádku chlap jako hora, který přípravu vajec k snídani vyřešil tak, že je syrová vypil. Pánev byla špinavá.

K natáčení této scény se váže i úsměvná historka. Režisér nebyl stále spokojený a herec musel syrová vejce pít dvanáctkrát, než byla scéna natočená podle režisérových představ. Tolik vajec jeho zažívání nezvládlo a pozvracel se.

Role ho proslavila nejen v Německu

Navzdory nespokojenosti skutečných policistů, Schimanski do dělnického světa Duisburgu a celého průmyslového Porúří plného chudých migrantů zapadl. Mnohem víc než doma byl v místních hospodách a v postelích žen nevalné pověsti. Klel, nerespektoval nadřízené a pohrdal autoritami. Nebyl tak poťouchlý a mazaný jako Colombo, ale vyvažoval to vytrvalostí. Jeho postava si nakonec své diváky získala a on se k ní občas vracel celých dvaatřicet let.

V devadesátých letech se k němu štěstí obrátilo zády

Postupně přicházel o práci, protože lidé z branže tvrdili, že má hvězdné manýry. On zase obviňoval scenáristy, že neumí napsat pořádný příběh. Navíc mu náhle zemřel jeho přítel Eberhard Feik, který hrál parťáka Schimanského Christiana Thannera. O slovo se přihlásila i minulost. V lese poblíž Sachsenhausenu byly nalezeny ostatky a test DNA určil, že šlo o jeho otce. Teprve tehdy se dozvěděl, že po zatčení byl Heinrich George držený v integračním táboře pro nacistické prominenty a v září 1946 zemřel na komplikace po operaci slepého střeva. Jeho tělo skončilo v hromadném neoznačeném hrobu.

Götz George byl celý život sportovní nadšenec, a tak si pořídil letní byt na Sardinii, aby se mohl věnovat milovanému plavání a potápění. Právě šnorchlování v moři se mu málem stalo osudným. Srazil se s rychle jedoucím člunem německých turistů a lodní šroub mu vážně zranil nohu. Moc nechybělo a mohl přijít o nohu. Nakonec se alespoň zahojil vysokým odškodněním ve výši milionu dolarů.

Krátce poté mu utekla přítelkyně, a protože požadovala velmi vysoké odchodné, bulvár měl o čem psát. Unavený herec se nakonec uzavřel před světem a na Sardinii si léčil duši. Sám dlouho nezůstal a společnost mu dělala o jedenadvacet let mladší novinářka Marika Ulrich, se kterou se v roce 2014 oženil.

Götz George zemřel 19. června 2016 po krátké nemoci, údajně na následky léčby rakoviny a vážných problémů se srdcem.