V úterní Ulici propustí Hanu z nemocnice, i když se podle Vandy chtěla zabít
Hana je nečekaně rychle propuštěna z nemocnice
Vanda v úterý naběhne k Blance a Evženovi v panice a s hrozivým závěrem. Podle ní se Hana předávkovala prášky úmyslně. Mluvila přece o tom, jak je osamělá, jak by ráda před smrtí ještě zažila něco vzrušujícího. Navíc poslední dobou příšerně utrácela, koupila si pravé perly za několik tisíc. To by nedělal člověk, který plánuje nějakou velkou budoucí investici, např. to, že si pořídí nový a lepší byt.
Tak či onak je zvláštní, že po jediném dni v nemocnici už lékaři ochotně pouštějí Hanu domů. Jestli je to, jak říká Vanda, měla by spíš zamířit na psychiatrii. Vanda nakonec v nemocnici slíbí, že na kamarádku dohlédne, a přiveze ji až domů, kde jí uvaří a postará se, aby nevyváděla žádné hlouposti. Nemůže ji ovšem hlídat dvacet čtyři hodin denně. Promluví jí do duše a přiměje ji slíbit, že už to víckrát neudělá.
Teprve v tu chvíli šokované Haně dojde, co si Vanda – a teď už i Blanka s Evženem – musí myslet. Prohlásí však, že se rozhodně nepokoušela o sebevraždu. Samotnou ji vyděsilo, jak moc s ní zkombinované prášky zamávaly. Zvláštní přitom je, že den pro ni začal vlastně skvěle. Cítila se lépe než jindy, měla spoustu energie a zvládla udělat hodně práce. Pak to na ni ale všechno padlo, deprese, úzkosti, samota…
Halucinace už by nechtěla prožívat znovu. Dokonce si myslí, že ani Evžen u ní v bytě doopravdy nebyl, že šlo o pouhou představu. On jí přitom zavolal záchranku.
Blančin nápad se nesetká s kladnou odezvou
Později se za Hanou a Vandou zastaví také Blanka s nákupem základních potřeb a přísně Haně domluví, že musí odteď zacházet s léky jinak. Paní Šmýdová poslušně slíbí i jí, že bude dodržovat rozpis, který jí doktoři dali v nemocnici. Není snadné to vydržet, když člověka přepadnou nesnesitelné bolesti a deprese, ale pokusí se to zvládnout. Ačkoli je těžké vůbec přečkat den, když nemáte co dělat, jen sedíte doma sám, koukáte do zdi a chmurné myšlenky vám víří utrápenou hlavou.
V souvislosti s tím Blanka nadhodí, že má jisté řešení. Nejde o nic světoborného, ale mohlo by to Hanu zaměstnat a pomoct jí to překonávat úzkosti. Zkrátka by mohla začít docházet na setkání stejně nemocných lidí a promluvit si s nimi o svých potížích. Takový návrh však Hanu ani trochu nenadchne. Nechce se bavit s nikým cizím o tom, co jí Parkinson v životě vzal. Potvrdí se tedy Evženovo tušení, že jeho exmanželka tento nápad zamítne.
Hana večer ještě s námahou namluví textovou zprávu a pošle ji Evženovi. Omluví se mu, poděkuje, to vše proto, aby si snad nemyslel, že je z ní úplná troska. On si zřejmě nic takového nemyslí, odepíše jí ale?
- Autorský text