Léto je také dobou, kdy si připomínáme kluka, co nikdy nezestárl. Tomáš Holý by už počítal roky do důchodu

Můžeme jen hádat, jak by dnes Tomáš žil. Podle jeho vůle už nechtěl filmovat. Trochu se už nudil při posledních filmech. Nebavilo ho věčné čekání na své záběry. Začal být hodně netrpělivý, což k jeho věku patřilo. Dnes už by byl nejspíš zasloužilý děda. Ale řízením osudu se bohužel už nedozvíme, zda by jeho známost s Lucií Bílou vedla k vážnému vztahu. Možná by spolu měli kupu dětí a žili úplně jiným životem.

Podle slov jeho spolužáka Oty Karase, neměl moc slávu a popularitu v lásce. Už od prvních rolí dostával dopisy od fanynek a ani se mu nechtělo podepisovat fotky. Dělala to za něj máma. I zájem lidí o jeho osobu mu pomohl v rozhodování, co dál v životě dělat. Po mamince sice zdědil dobrotu a lidskost, ale už jako dítě pochopil, že by jako herec byl celý život pod drobnohledem, a to nechtěl.

Podle Oty zdědil Tomáš hodně vlastností po babičce Božence. Stejně jako ona, měl pěknou nálož energie a rošťáctví. Stejně jako ona byl vášnivým kuřákem, ale to se samozřejmě nikde nepsalo. V jejich svobodné domácnosti bylo podle Oty stále trochu moc zakouřeno.

Tomáš neměl ideální dětství. Rodiče se rozvedli, ale měl to štěstí, že spolu dokázali i potom komunikovat. Nedělali si naschvály a Tomáš mohl s otcem trávit tolik času, kolik mohl. Na natáčení však malou hvězdu doprovázel spíš děda, protože rodiče měli svou práci.

Když bylo Tomášovi asi jedenáct let, jeho máma se musela poprat s rakovinou. On samozřejmě vytušil, že se děje něco nezvyklého, ale v té době často ani pacienti nevěděli, čemu vlastně musí čelit. Maminka Tomáše však nebrala lékařské prognózy vážně a jejich tři měsíce života dokázala překonat.

Podle kamarádů Tomášovi na herectví vadila hlavně ztráta soukromí. Často lidem tvrdil, že není Tomáš Holý, jen je mu podobný. Na studium herectví neměl ani pomyšlení, ale ještě na právech musel odmítat nabídky. I Marii Poledňákové dal košem. Viděl svůj život jinak.

Jeho spolužák a kamarád na něj také prozradil, že o sebe hodně dbal a přestože byl proti popularitě a ničím nechtěl vyčnívat, stejně si trošku luxusu užíval. Měl nedostupnou kosmetiku, luxusní šatník. Tam, kam jeho vrstevníci jezdili s batůžkem, on se vydal s luxusním kufrem, který se běžně v obchodě koupit nedal. A v něm měl pečlivě vyžehlené věci, přestože jel třeba se spolužáky na hory. Své malé „výhody“ si chtěl užívat bez pozornosti a nikdy se nedokázal vyrovnat s tím, že ho někdo za jeho úspěchy odsuzoval.

8. března 1990 Tomáš Holý zemřel a bulvár ani obraz kluka z oblíbených filmů nešetřil. Psalo se o alkoholu a o zlaté mládeži. Nic ale nezměnilo drsnou skutečnost. Zlobivý Vašek nás opustil.

Zlobivého Vaška si připomeneme třeba 9. července večer na ČT1.