Neřízená střela Josef Hlinomaz se na okamžik zastavil i v seriálu Chalupáři, v reálu žil s milenkou a jejím manželem

Neřízená střela Josef Hlinomaz se na okamžik zastavil i v seriálu Chalupáři, v reálu žil s milenkou a jejím manželem
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Pokud je nějaký herec, kterého nelze přehlédnout, pak je to určitě právě Hlinomaz, hvězda 160 malých filmových rolí, který nikdy nedostal velkou příležitost, ale lidé si jeho filmy pamatují jako „tam kde hrál Hlinomaz“.

Přestože nikdy nebyl hvězdou první velikosti, všichni na něj vzpomínají jako na duchaplného, vtipného a rozverného bohéma, kterého kolegové i diváci milovali nebo nenáviděli. Miroslav Graclík, který napsal knihu o Chalupářích o něm napsal:

„Člověk se srdcem tak velkým, že se do něj vešel každý, kdo o to projevil zájem, zároveň ale srdcem tak slabým, že tento nápor nedokázalo vydržet, a nakonec prasklo mnohem dřív, než mělo.“

Hlinomaz nebyl zrovna moc hodné dítko

S Pepíkem si rodiče užili trápení už od útlého dětství.  Jeho tatínek byl uznávaným pedagogem, který se vypracoval na řídícího učitele a ředitele Příbramské filharmonie. Syn několikrát propadl a byl v okolí vyhlášený postrach ulic, sígr a rebel. V jednom však vynikal. Byl výborný sportovec a především plavec.

V pubertě sice nepřestal rodiče přivádět k šílenství, ale našel si novou vášeň, která ho alespoň na chvíli dostala z ulice. Objevil biograf a divadlo.

Přes opakované pokusy studovat se nakonec přece jen dopracoval k maturitě. Ani Uměleckoprůmyslová škola v Praze jeho elán nezvládala, ale když se dostavil na Státní konzervatoř, přijímací komise byla úplně ohromená a byl okamžitě přijat na katedru Dramatického umění.

Mnoho lidí neví, že Hlinomaz byl obdařen také výtvarným talentem a řadí se mezi nejvýznamnější průkopníky naivismu, surrealismu a kubismu v českém výtvarném umění. Jeho obrazy se prodávají za velice vysoké ceny a rozhodně to není kvůli tomu, že byl herec.

Jeho hereckou kariéru na chvíli přerušila válka, ale po jejím ukončení se rychle vrátil do prostředí, které miloval.

Nasbíral zkušenosti v divadle, ale v roce 1957 se rozhodl věnovat jen filmu a stal se členem hereckého souboru filmového studia Barrandov.

„Mě ty malé role docela vyhovovaly, nemusel jsem se alespoň učit velké množství textu. Vždy jsem se akorát před natáčením režiséra zeptal, jestli mám být hodnej, nebo zlej, a už jsem měl postavu nastudovanou,“ uvádí jeho hlášku v knize Graclík.

Většinou hrál lumpy, násilníky a nepříliš chytré drsňáky. Rolí, které vytvořil, je nespočet. Vidět ho můžete třeba ve filmech Císařů pekař a pekařův císař, Obušku z pytle ven nebo v Pyšné princezně. Objevil se i ve filmech Svatba jako řemen, Všichni dobří rodáci a Drahé tety a já. Určitě si ho vybavíte jako zřízence Arnošta v komedii Jáchyme, hoď ho do stroje nebo jako mafiánského opilce Gogo z komedie Čtyři vraždy stačí drahoušku. Právě Oldřich Lipský, který režíroval poslední zmíněnou komedii, byl Hlinomazovým fanouškem a do svých filmů si ho bral často.

Letošní léto jste ho mohli vidět nejen jako Makovce v seriálu Chalupáři, ale i v reprízovaném krimi seriálu Hříšní lidé města pražského. Oba seriály si můžete v klidu vychutnat v iVysílání ČT.

Režisér František Filip z Chalupářů na něj vzpomínal rád.

„Na place nedělal z ničeho vědu, byl přesnej, jadrnej a přirozenej. Byl to zlatý člověk. Politicky bylo jasné, že nikomu nic nežere, ale nikdo ho nemohl chytit za slovo, protože si ze všeho dělal srandu.“

V soukromý byl stejný bohém jako na natáčení

Samotnou kapitolu by mohly tvořit příběhy z jeho milostného života, přestože vypadal jako dobrosrdečný „strejda“. V manželství žil jen jednou a poté, co mu jeho Jiřina utekla nejprve za milencem a poté do Kanady, už se neoženil. Nežil ale jako mnich. Měl rád ženy a bylo mu úplně jedno, co se o něm říká.

Na Barrandově potkal Magdu a nastěhoval si ji k sobě domů. Magda však byla vdaná a měla manžela ráda, tak si ho do Střešovic vzala také. Magda se nikdy netajila, že je s Hlinomazem pro peníze a na lásku má manžela. Všem to tak vyhovovalo a podivné soužití fungovalo.

Jeho vila byla nazývaná doupětem neřesti a večírky, které se zde pořádaly, byly pověstné. Nejen alkoholu a dobrého jídla bylo vždy dost.

Svou jízdu na plný plyn ukončil stejně netradičně, jako žil. V roce 1978 odjel na dovolenou do Splitu (Jugoslávie). Podle historky, která je známá, se vykoupal, na lehátku si zakouřila a prohlásil: „A teď už můžete jít do prd* le.“

Po chvíli zemřel na infarkt. Bylo mu 63 let.

Zdroje článku:
  • kniha Legendární seriál Chalupáři - Příběh natáčení a osudy jeho hrdinů,
  • autorský článek