Grace Kelly: Život jako z pohádky nebo zlatá klec bez možnosti úniku?

Grace Kelly: Život jako z pohádky nebo zlatá klec bez možnosti úniku?
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Americká kráska Grace, která byla vychovaná v katolické rodině a pod obdivnými pohledy se červenala, si získala přízeň diváků už od začátku své krátké, ale velice úspěšné kariéry.

Mládí herečky
Grace Kelly se narodila 12. 11. 1929 ve Filadelfii do velice sportovní rodiny a už od raného dětství bylo jasné, že do rodiny moc nezapadá a na rozdíl od svých dvou sourozenců rodičům moc radost nedělala. Její otec byl známý veslař se třemi zlatými medailemi z OH. Matka se pro změnu stala jednou z prvních žen v Americe, která pomohla bořit mýty o poslání žen a stala se vedoucí katedry tělesné výchovy.

Grace k umění a k herectví tíhla už od mládí, jen její nadání nikdo nebral vážně. Ona sama se ale na svou hereckou kariéru poctivě připravovala.

Úspěšné začátky
Když v roce 1947 neuspěla u přijímacích zkoušek na vysokou školu, sbalila se a bez rodičovského požehnání odjela do New Yorku hledat své štěstí. Přes práci modelky a s jejím příjemným vzhledem a kultivovaným vystupováním ji netrvalo dlouho upoutat na sebe pozornost filmového světa a už v roce 1952 oslnila nejen americké publikum ve westernu V pravé poledne, po boku Garyho Coopera. Následoval snímek Mogomba, za který získala Zlatý glóbus a nominaci na Oskara. Toho se jí podařilo získat následující rok za film Děvče z venkova. Kariéra se jí rozjela tak, že natočila ten rok celých pět filmů. A stránky bulváru začala plnit nejen svými pracovními úspěchy, ale také románky s hereckými kolegy, do kterých se velice rychle dokázala zamilovat. Vztah s ženatým Rayem Killandem pobouřil veřejnost natolik, že herečka v obavě o svou kariéru vztah ukončila. Hned ve svých filmových začátcích se stala hereckým miláčkem Alfreda Hitchcocka, což ji přinášelo mnoho zajímavých nabídek.

Jako z pohádky
V roce 1955 se na filmovém festivalu v Cannes potkala s monackým knížetem Rainierem III. A byla to pro oba osudová přitažlivost. Následovala záplava dopisů a darů, které zamilovaný kníže Grace vytrvale posílal, a na žádost o ruku došlo po pár měsících. Neuplynul ani rok od jejich setkání a Grace už balila kufry a rodinu a všichni odpluli do Monaka začít svatební přípravu. Monačané se na svoji budoucí kněžnu těšili a přivítali ji opravdu „královsky“.

A tady by monacká pohádka mohla končit, jenže osud měl s Grace jiné plány. Mladá kněžna se necítila v nové roli moc dobře. Stýskalo se jí po životě u filmu, ale v této oblasti bylo stanovisko Rainiera jasně dané. Kněžna nemůže hrát ve filmu zlodějku a podobně.

Grace tedy plnila své povinnosti manželky a matky a doufala, že časem se přece jen k filmu vrátí. Vládnoucí dynastii porodila tři děti, druhý byl chlapec, čímž splnila svůj úkol postarat se o následníka.

O Monaku
V Monaku to mají jasně dané, že samostatnost a nezávislost na Francii si zachovají za předpokladu, že rod Grimaldi bude mít následníka mužského pohlaví. Zatím se tato povinnost daří plnit, a vláda započatá roku 1297 za zvláštních okolností pokračuje. Ten rok se o Vánocích na pobřeží u brány pevnosti objevil člověk vydávající se za františkánského mnicha a žádal o vstup. Když se brány pevnosti otevřely, prapředek nynějšího knížete vtrhl do pevnosti se svými ozbrojenými muži a pevnost lstí a silou převzal. Tak je to alespoň v legendě, která o nezbedném šlechtickém synkovi se sklonem k pirátství a jeho povedeném dobyvatelském dobrodružství pojednává.

Zazvonil zvonec a pohádky byl konec
13. 9. 1982 se stal jedním z nejsmutnějších dnů v dějinách malého knížetství. Kněžna Grace se s nejmladší dcerou vracela z venkovského sídla, kam se často před palácovým protokolem uchylovala, a v klikatých serpentinách nad městem její auto vyletělo ze silnice.

Nikdo už dnes nezjistí, co se ve skutečnosti stalo. Svědci nehody tvrdili, že těla byla v autě tak, že mohla řídit i tenkrát ještě nezletilá princezna Stephanie a na povrch pronikly i fámy, že kněžna byla v době nehody pod vlivem léků na deprese a alkoholu. Následky nehody byly katastrofální. Grace měla poranění mozku, které nebylo slučitelné se životem, a den po nehodě ji její manžel nechal v nemocnici odpojit od přístrojů. Stephanie byla velice vážně zraněná, měla poškozených několik obratlů, ale její mladé tělo se s tím umělo poprat a za pár měsíců byla v pořádku.

Kníže Rainier se už neoženil a na památku své ženy dal vysadit v Monaku růžovou zahradu. V roce 1993 se Grace stala první filmovou hvězdou, která se objevila na poštovní známce.