Film Vinnetou z roku 1963 je obklopen spoustou zajímavostí, o nichž jste pravděpodobně nevěděli

Barman Hicks měl být původně jezdcem

Antul Nalis byl dříve důstojníkem armády, a proto, jakmile poprosil scénografa filmu Vladimira Tadeje, aby si mohl ve filmu zahrát, byla mu navržena role jezdce na koni. Jak se tedy stal náhle barmanem? Není to tak, že by se mu role jezdce nelíbila, ale dlouho na koni nejezdil, a tak jezdit zapomněl. Role pro něj tudíž nebyla vhodná, ale naštěstí se za něj scénograf přimluvil a Antul Nalis nakonec ztvárnil postavu barmana Hickse.

Scénář pod přísnou kontrolou

Aby byl scénář co nejdůvěryhodnější, filmaři si najali literálního kritika, který zároveň byl i znalcem mayovek. Tento člověk měl na práci si přečíst celý scénář a posoudit, zda je dostatečně podobný knižním předlohám spisovatele Karla Maye, který Vinnetoua vymyslel.

Ztracený produkční asistent

Být produkčním asistentem se většině z nás může jevit jako velká zábava. Své o tom ví jeden produkční asistent tohoto filmu. Pokud by dokázal věštit budoucnost, zřejmě by se tomuto filmu vyhnul velkým obloukem. Měl totiž jednoduchý úkol – na ostrůvku řeky Krka hlídat rekvizity. Zdá se to jako jednoduchý úkol, který není možné zkazit, že? Máte pravdu. Ale štáb na něj doslova zapomněl a vzpomněl si až za dva dny, kdy se pro produkčního asistenta vrátili. Silně svítilo slunce, mezitím co asistent neměl možnost stínu, vody ani jídla, tudíž si jistě dokážete představit, jak musel vypadat.

Zranění se vám nevyhnou ani na place, ani při stavbě

Aby film mohl vzniknout tak, jak ho dnes známe, někdo musel postavit apačská puebla. Pokud něco stavíte, máte nesnesitelnou žízeň a musíte dodržovat pitný režim. Jakmile dělníci vypili vodu, která jim byla poskytnuta, v práci mohli pokračovat jen dva z nich. Ostatní totiž dostali silné průjmy, jelikož voda nebyla úplně pitná. Jakmile se pokračovalo ve stavění, celé úsilí bylo marné, přihnal se silný vítr a mohli začít znovu. Naštěstí byla stavba pojištěna, tudíž se nic závažného nestalo.

Pamatujete si ještě úvodní scénu, v níž vybuchne vůz se střelným prachem? Ačkoli to je hodně zajímavá podívaná, na kterou se spousta z nás hodně těšila, během této scény bylo zraněno patnáct lidí. To už nezní tak skvěle.

Zkrácená anglická verze filmu

Anglicky hovořícím občanům se nelíbila dětinskost některých scén a také odsoudili napodobování komika Bennyho Hilla. Shlédneme-li si anglickou a německou verzi, u německé strávíme podstatně více času.

Prodloužení železniční trati

Saloon v Roswellu je pouze kulisa. To je ten saloon, do kterého narazila lokomotiva. Aby se to mohlo podařit, bylo zapotřebí rozšířit státní jugoslávskou železniční trať.

Vhodný strom pro tělo

Štáb nemohl za žádnou cenu najít vhodný strom, v jehož koruně by mohl být pohřbený zesnulý Klekí-petry. Strom se musel přivést z jiného místa. Ten bylo tak obtížné a nebezpečné převést z jednoho místa na druhé, že musela být přivolána policie, která zastavila veškerý silniční provoz.

Autor napsal Vinnetoua ve vězení

Autor Karl May napsal Vinnetoua, když si odpykával svůj trest odnětí svobody za krádeže. O indiánské kultuře se dozvěděl něco více právě ve vězeňské knihovně. Zní to podivně, ale kdyby nikdy nekradl, pravděpodobně by Vinnetou nikdy nevznikl.

Chyby ve filmu

Film má mnoho chyb, které zůstaly nezaznamenané, případně se tam nechaly záměrně. Zde jsou některé z nich:

Během prvního dialogu Santera a Old Shatterhanda má v různých záběrech zapnutý o jeden knoflík více či méně, podle scény.

Před cestou pro zlato se Vinnetou rozloučí se svým přítelem Old Shatterhandem a říká: "Zde se naše cesty dělí." a pušku dá přes hřbet koně. Následně ji tam v jiném záběru dá znovu.