Diktátor (1940): Kterak Charlie Chaplin před 80 lety zesměšnil Hitlera před celým světem
Píše se rok 1940, Spojené státy se stále ještě nevymezily vůči nacistickému Německu, přesto prezident Roosevelt otevřeně podporuje vznik nového a velmi kontroverzního snímku. Charlie Chaplin je doslova na výsluní, odmítá ale držet krok s ostatními tvůrci v Hollywoodu a jako jediný stále točí němé filmy. Ve chvíli, kdy se rozhodne divákům vyhovět, postaví scénář filmu na problému, který v onu chvíli otřásá celým světem.
Už žádný groteskní tulák, ale židovský holič a diktátor
Ve filmu paroduje a zesměšňuje chování fašistického a nacistického diktátora. Nijak se tím netají - diktátor se jmenuje Hynkel, v plánu je expanze do Osterlichu a část příběhu se odehrává také v židovském ghettu, které se Hynkelovi přímo protiví. Jde o geniální parodii, která byla nominována na pět různých cen filmových akademií. Chaplin sám se ale po několika letech omluvil a prohlásil, že kdyby tušil, jak skutečný horor to v koncentračních táborech byl, pak by žádnou takovou komedii nenatočil.
Chaplin se rozhodl film poslat i Hitlerovi. Není potrzené, že jej viděl, ale některé zdroje tvrdí, že jej zhlédl dvakrát. Své o tom hovoří i fakt, že v Německu byl film zakázán.
Nejlepší politický proslov všech dob
Konec příběhu je dobrý, moci se ujme židovský holič, který je Hynkelovi podobný. Na úplný závěr pronese řeč, během které hovoří proti totalitě, podporuje demokracii a rovnost lidí. Nastavuje tak protiváhu původnímu vůdci a dodává divákům naději, že každá totalita má svůj konec. Ač bychom takový prostov v satirické komedii nečekali, je to přesně tím, co tehdy i dnes lidé potřebují slyšet.
„Bojujme za osvobození světa, za odstranění bariér mezi národy, za odstranění chamtivosti, nenávisti a nesnášenlivosti. Bojujme za svět s důvody, svět, kde věda a pokrok povedou ke štěstí všech lidí. Vojáci, ve jménu demokracie, všichni se spojme.“