Zahrnuje romány, povídky, poezii, dramata, ale i memoáry a deníky, které reflektují válečné zážitky a jejich následky z kritického pohledu.
Primárně se zaměřují na lidské utrpení, ztrátu nevinnosti, absurditu a nesmyslnost konfliktu, dehumanizaci a hledání naděje či smíření.
Ačkoliv se kritika války objevovala i ve starších dílech, moderní protiválečná literatura se výrazně rozvinula po světových válkách, s posunem od heroizace k realismu a psychologickému dopadu.
Díky hlubokému emocionálnímu prožitku a autentickému zobrazení hrůz války může literatura posilovat empatii, kritické myšlení a formovat veřejné mínění proti ozbrojeným konfliktům.
Často se prolíná s historickými romány, psychologickými dramaty, dystopickou literaturou, pamětí a literaturou faktu, zejména pokud se týká válečných svědectví.