Pod tímto štítkem najdete články zabývající se historickým pozadím vzniku Charty 77, jejími hlavními myšlenkami, seznamem signatářů a dopadem na tehdejší Československo. Obsah pokrývá i osudy disidentů a jejich boj za lidská práva.
Hlavním zaměřením je analýza Charty jako výzvy k dodržování lidských práv a občanských svobod v komunistickém Československu. Často se objevují i studie o jejím vlivu na politický vývoj a mezinárodní vztahy.
Články často propojují Chartu 77 s kontextem normalizace po roce 1968, se sovětskou dominancí ve východním bloku a s obecným hnutím za lidská práva v Evropě. Její role je zkoumána i ve vztahu k pozdějšímu pádu režimu.
Sekce obsahuje texty o klíčových postavách disentu, jako byli Václav Havel, Jan Patočka, Zdeněk Mlynář a další signatáři, kteří se aktivně podíleli na formulaci a šíření dokumentu, a také o jejich pronásledování režimem.
Ano, značná část obsahu se věnuje analýze odkazu Charty 77 na současnou českou společnost, jejímu významu pro budování demokracie a inspiraci pro další občanské iniciativy. Zkoumá se také, jak je Charta připomínána.