Diskuze

Kariéru Rudolfa Hrušínského po srpnu 1968 poškodily dva trezorové filmy: psychologický horor Spalovač mrtvol (1968) a tragikomedie Skřivánci na niti (1969).

Film Spalovač mrtvol putoval do trezoru krátce po okupaci Československa v roce 1968. Skřivánci na niti, satiricky zobrazující absurditu padesátých let, se do kin vůbec nedostali. Oba snímky byly považovány za ideologicky nevhodné a byly zakázány.

Rudolf Hrušínský se stal pro normalizační režim nepohodlným umělcem, což umocnil i jeho podpis manifestu Dva tisíce slov. Následoval tichý profesní zákaz, kdy se jeho jméno přestalo objevovat v nových projektech tak často a nabídky na natáčení byly omezovány.

Dnes patří oba snímky mezi nejcennější díla české kinematografie. Spalovač mrtvol je dodnes považován za vrchol Hrušínského kariéry. Skřivánci na niti po svém opožděném uvedení v roce 1990 získali prestižního Zlatého medvěda na festivalu v Berlíně.

Rudolf Hrušínský byl mistrem hereckého umění, který dokázal jediným pohledem, drobnou změnou výrazu nebo sotva postřehnutelnou pauzou přesně vyjádřit prožitky své postavy. Uměl zahrát obyčejného člověka tak přesvědčivě, že mu publikum věřilo každé slovo.