Zítra se celé Česko seběhne u televize. V 18:00 poběží nejvtipnější česká komedie všech dob

Burian v jedné ze svých nejlepších rolí

Snímek Baron Prášil z roku 1940 patří mezi vrcholná díla filmografie Vlasty Buriana, přezdívaného „král komiků“. Pod vedením zkušeného režiséra Martina Friče vznikla inteligentní komedie, která staví na slovním humoru, situačních záměnách i Burianově nezaměnitelném projevu.

Herec zde ztvárňuje barona Archibalda Prášila, svérázného aristokrata, který si po bouřlivém mládí užívá poklidného života na zámku. Minulost ho však neustále dohání, ať už v podobě nemanželských dětí, nebo absurdních situací, které sám svým chováním vyvolává.

Zápletka plná záměn a nedorozumění

Děj filmu stojí na brilantně vystavěné komediální zápletce. Baronova dcera Karla (Zorka Janů) se tajně provdá za Arnošta, který se následně vetře do baronovy přízně jako jeho tajemník. Doufá, že si tak získá jeho důvěru a dodatečný souhlas se sňatkem.

Jenže sled nedorozumění spustí lavinu komických situací. Do hry vstupuje i hrabě Kocharowski, bývalý milenec baronovy manželky, a nečekaná tvrzení o původu jednotlivých postav. Baron, který často neposlouchá, co mu kdo říká, si vše vyloží po svém a výsledkem je absurdní domněnka, že novopečený zeť je vlastně jeho syn.

Právě tato hra s identitami a rodinnými vztahy tvoří základ humoru celého filmu a ukazuje, jak mistrně dokázali tehdejší tvůrci pracovat s dramatickou konstrukcí.

Jedinečné setkání dvou hvězd

Jedním z největších lákadel filmu je fakt, že se zde na jednom plátně setkali Vlasta Burian a Oldřich Nový. Jde o jejich jediné společné filmové vystoupení, což z filmu činí mimořádnou událost české kinematografie.

Zatímco Burian představuje živelnou komediální energii, Nový přináší eleganci a noblesu typickou pro jeho role. Kontrast těchto dvou hereckých stylů vytváří jedinečnou dynamiku, která filmu dodává další rozměr.

Za zmínku stojí i výkon Zorky Janů, talentované herečky, jejíž život skončil tragicky v pouhých čtyřiadvaceti letech. Její role Karly tak dnes působí i jako cenné svědectví o jejím nevyužitém potenciálu. Připomeňme si, že Zorka byla sestrou slavné a odsuzované Lídy Baarové, a přestože měla dle kritiků mnohem větší talent a byla vyzrálejší herečkou, žila ve stínu sestry. Poválečné pronásledování sestry obviněné z kolaborace s Němci dolehlo i na nevinnou Zorku.

Byla propuštěna z milovaného divadla a samotný herec Václav Vydra jí zabránil vstoupit do divadla:

Dovnitř nesmíte! Sestra Lídy Baarové mezi české herce nepatří!

Zorka spáchala sebevraždu v březnu 1946 skokem z okna a přidala se tak k rodinné tragédii, kdy maminka prodělala v říjnu 1945 řadu výslechů a prodělala mrtvici po které zemřela a otec přišel kvůli zhoršujícímu se stavu o nohu.

Film, který obstál i ve své době

Vznik filmu v období Protektorátu Čechy a Morava dodává snímku zvláštní historický kontext. V nelehkých časech představoval únik od reality a nabízel divákům tolik potřebnou dávku humoru a lehkosti.

Scénář, na kterém se podíleli Václav Wasserman a Rudolf Kautský, vychází z divadelní hry a zachovává si její hravost i důraz na dialogy. Kamera Václava Hanuše a hudba Juliuse Kalaše pak dotvářejí atmosféru elegantní meziválečné komedie.

Zajímavostí je, že v roce 1964 byl film znovu uveden pod názvem „Když Burian prášil“, aby nedocházelo k záměně s pozdějším filmem Baron Prášil.

Nadčasová komedie, která baví dodnes

I více než osmdesát let od svého vzniku si Baron Prášil uchovává své kouzlo. Jeho humor není založen na laciných vtipech, ale na chytré práci s jazykem, situacemi a hereckým mistrovstvím.

Komedii přináší 5.4. v 18:00 TV Seznam.