Už jí bylo 65: Hvězda 90. let skvěle vypadá, dobře bydlí a rozhodně není nepřehlédnutelná

Cesta od ledu na jeviště

Málokdo ví, že než se Jitka Asterová objevila na DAMU a v prvních divadelních rolích, byla doma hlavně na ledě. Jako dítě se věnovala krasobruslení a dokonce vystupovala v Dětské lední revue. Pohyb, elegance a smysl pro show ji provázely odmalička. A když k tomu přidáme schopnost bavit lidi, je jasné, že ji to muselo táhnout k herectví.

Dlouhou dobu, skoro až do třiceti, jsem pak účinkovala v dětské lední revue. Už ve dvaceti jsem musela, aby nebylo vidět, jak jsem stará, hrát zadek od krávy, vrbu, nebo také neutronovou bombu,

komentovala Jitka své působení v souboru, s nímž v sedmdesátých a osmdesátých letech procestovala téměř celou Evropu.

Po gymnáziu zamířila na Lidovou konzervatoř a nakonec byla přijata na DAMU, kde se naplno ponořila do divadelního světa. Studium dokončila v roce 1984 a její kariéra se začala rychle rozjíždět.

Divadlo jako trénink života

Divadlo se stalo základem, na kterém Jitka stavěla. Hrála na velkých pražských scénách, spolupracovala s předními režiséry a ukázala, že zvládne vše, od klasiky přes psychologická dramata až po komedie. Jeviště ji naučilo rychlosti, empatii i schopnosti improvizovat. A právě to pak využila v dalších projektech, díky nimž se z ní stala známá tvář celé republiky.

Televize a film: éra, kdy si ji zamilovali diváci

V 80. a hlavně v 90. letech se Jitka Asterová stala neodmyslitelnou součástí televizní obrazovky. Objevovala se v seriálech i filmech, diváci ji znali z rolí sympatických žen, ale i z drobných epizodek, které dokázala udělat nezapomenutelnými. Není náhodou, že právě v tomto období patřila k oblíbeným herečkám Byla totiž přirozená a vtipná.

Sexy život: rozhlasový fenomén

Když na Frekvenci 1 odstartoval pořad Sexy život, málokdo čekal, že se stane fenoménem. A právě Asterová byla jeho tváří i hlasem celé dlouhé roky. Otevřeně a s humorem probírala témata vztahů, sexuality a života jako takového. Dokázala mluvit o věcech, o kterých se jinde šeptalo, a přitom si udržela nadhled a šarm.

Devět let se její hlas linul z éteru a získal jí posluchače, kteří ji možná předtím znali jen z televize. V rádiu ale ukázala, že má dar komunikovat napřímo a bez zábran.

Rodina, která dýchá pro divadlo

Soukromí Jitky Asterové je pro veřejnost také zajímavé. Má dvě děti, a zatímco syn Adam se drží spíše mimo pozornost, dcera Anna Kameníková šla v jejích stopách. A ne ledajak, Anna se stala uznávanou herečkou mladé generace a jejich společné vystupování na premiérách je důkazem, že herectví mají obě doslova v krvi.

Styl, který inspiruje

Jitka Asterová je pro mnohé ženy vzorem. Nehraje si na věčnou dvacítku, ale zároveň ukazuje, že věk není překážkou. Umí se o sebe postarat, má ráda pohyb a na její vitalitě je to znát. V rozhovorech často říká, že humor je nejlepší recept na život. A kdo ji někdy slyšel, ví, že to není póza, ale realita.

Co dělá dnes

Ani v pětašedesáti rozhodně nezahálí. Stále hraje divadlo, objevuje se v menších filmových a televizních projektech, dabuje, nahrává audioknihy a čas od času moderuje. Je aktivní i na sociálních sítích, kde ukazuje střípky ze svého života, a fanoušci oceňují, že zůstává otevřená a upřímná.

Proč ji diváci mají rádi

Když se ohlédneme do devadesátek, zjistíme, že Jitka Asterová patří k tvářím, které tehdy utvářely televizní atmosféru. Byla všude, ale nikdy se nestala „okoukanou“. Možná proto, že místo hereckých manýr vsadila na přirozenost.

Její přístup k životu se dá shrnout do tří slov: energie, humor a opravdovost. A právě to je kombinace, která funguje na jevišti, před kamerou i za mikrofonem.

Dědictví televizních devadesátek

Pro generaci, která vyrůstala na českých seriálech a filmech 90. let, je Jitka Asterová součástí nostalgické paměti. Připomíná dobu, kdy se televize sledovala společně, kdy se lidé smáli u komedií a kdy rozhlas dokázal být večerní společností.

A dnes? Jitka Asterová dokazuje, že není jen vzpomínkou na minulost, ale stále živou a aktivní osobností, která má co říct. A to je možná ten největší důvod, proč ji mají lidé pořád rádi.