Čas sluhů, který neskončil v trezoru jen kvůli správnému načasování, ukázal nahou Chýlkovou a Rodena v první velké roli

Film měl premiéru 1. listopadu 1989 a to bylo jeho štěstí, protože jinak by skončil uložený v trezoru a Pavlásková by se ocitla na seznamu „nežádoucích umělců“, kteří mohli jen s obtížemi dělat svou práci.

Její film byl odvážný, syrový a mezi tvorbou té doby byl rozhodně nejkritičtějším počinem, který dokázal zachytit skutečný stav společnosti. Kouzlo filmu spočívá v tom, že nekritizuje samotný režim, ale pomocí mezilidských vztahů dokázal ukázat pravdivou situaci ve společnosti, beznaděj, prázdnotu, lhostejnost a cynismus.

Irena Pavlásková to schytala od režiséra Otakara Vávry, který byl v té době předsedou Svazu dramatických umělců a měl pověst velice přísného člověka. Ten chtěl film okamžitě zakázat (a už to nestihl).

O filmu také rozhodoval umělecký ředitel Barrandova a jak se od něj očekávalo, vyjádřil své pohoršení a pozval si Pavláskovou na kobereček. Vyčetl jí, že ukázala podobu ženy, která v komunistické společnosti nemůže existovat. Režisérka se ale nakonec bavila. Na toto setkání zavzpomínala před léty pro magazín AHA.

„Podle jeho odéru a chování jsem pochopila, že si vedle chodil upíjet. Čím častěji tam chodil, tím byl vlídnější a vlídnější. Ve finále už v dosti veselém stavu mi řekl: »Ta moje je taková svině! Ta je ještě horší než ta vaše v tom scénáři.« Podepsal, aby se manželka viděla a ve filmu se poznala a bylo vyhráno,“ popsala onen den Pavlásková.

V době natáčení jí bylo třicet a byla v branži zelenáčem. Do hlavních rolí obsadila spolužáky z DAMU Ivanu Chýlkovou, Karla Rodena, Jitku Asterovou a Evu Holubovou.

Karel Roden byl za roli rád, protože to byla velká herecká příležitost, která mu pomohla rozjet kariéru. I pro Ivanu Chýlkovou představovala role Dany výrazný posun v kariéře a až neuvěřitelně dokázala zahrát proměnu z nenápadné a stydlivé studentky bez sebevědomí do postavy, která ztělesňovala zlo a dokázala využívat slušnosti a slabosti všech lidí kolem sebe. Znovu také předvedla, že nemá problém se před kamerou svlékat. S Rodenem to měla snadnější, protože spolu v té době chodili.

Zajímavé je, že si Pavlásková napsala i scénář a nechala se inspirovat skutečnou postavou ze svého života, která byla přítelkyní její matky a dokázala se neuvěřitelným způsobem přetvařovat a manipulovat s lidmi.

Pokud se vám film líbí, od 22. 8. bude v iVysílání ČT a 22. 8. bude ve večerním programu ČT.