V páteční Ulici bude Tonda rozdávat polibky a Michal to schytá za lajdácký přístup ke studiu

Záznam z kamer letí do koše, Jirka si ho odmítne pustit

Martina se vrátí ze Špindlerova Mlýna s důkazem, který by mohl snadno plnit i funkci grotesky. Na záznamu z kamer je totiž mj. vidět, jak opilá krade oříšky, ukládá se ke spánku na gauči u recepce a přikrývá se nechutným koberečkem. Snad to Jirku alespoň rozesměje. Když Kateřina v hospodě předá dceři jeho kytici, Martině to pochopitelně udělá radost a dodá naději, že mezi nimi bude všechno dobré.

Zamíří na radnici, kde před panem starostou vítězoslavně zamává důkazem, ale Jirka nekompromisně odhodí flash disk do koše s tím, že to nechce vidět a že ani nehodlá volat do penzionu, aby si Martininu nevinu potvrdil.

Tonda má důvod slavit, přineste šampaňské

Už se zdá, že Martina smutně odejde s nepořízenou, když ji Jirka překvapí náhlou omluvou. Zamrzí ho, že jí nevěřil. Po zkušenostech z předchozích vztahů je pro něj těžké někomu důvěřovat, ale chce Martině věřit a připadá mu nedůstojné, aby se kvůli důkazům trmácela do Špindlerova Mlýna. Ti dva se konečně usmíří a jen tak pro legraci si přece jen pustí Martinino zábavné video ze silvestrovského večera a prvního ledna. Ája kvůli nim dokonce pozdrží jednu schůzku, takže Jirka s Martinou získají cennou půlhodinku na milostné hrátky.

Chudák Tonda se děsí představy, že bude muset jet na hory do Francie se svou ženou, což by pro něj údajně znamenalo nesnesitelné utrpení. Když tedy uvidí, jak Jirka a Martina spokojeně vcházejí do hospody, spadne mu ze srdce obrovský balvan. Nadšeně je oba obejme a zulíbá a s radostí jim jejich zájezd vrátí zpátky.

Hraní, nebo studium – Michal má bohužel jasno

Iva Klímová se snaží nepřetěžovat, ale doma tak nějak nemá do čeho píchnout. O to víc si všímá syna, jehož termín přijímacích zkoušek na gymnázium se kvapem blíží. Pošle ho do pokoje, aby se alespoň hodinku nebo dvě věnoval přípravným testům. Michal jí to odkývá, přesto ho Vítek později nachytá při hraní počítačových her a rozpoutá hádku. Nemá nic proti samotnému hraní, je to jistě zábavný způsob trávení volného času, ale snad by mladík mohl mít trochu rozumu a uznat, že teď je zapotřebí upřednostnit učení.

Michal bohužel nepřijme rodičovskou kritiku a rady právě rozumně. Vyčte mámě a tátovi, že ho zbytečně grilují. Své flákání navíc hloupě odůvodní tím, že i kdyby se učil sebevíc, stejně by se na školu nemusel dostat. Mnozí úspěšní hráči her, kteří vydělávají velmi slušné peníze, ani nedostudovali střední.

Takové argumenty na Vítka pochopitelně zafungují asi jako červená barva na rozzuřeného býka. Jeden by čekal, že alespoň kvůli Žofce se kluk bude trochu snažit, ale ne. Jeho priority jsou někde úplně jinde.