Byl nejoblíbenější postavou Ulice – a Vy za to prý můžete

Mrtvice je běh na dlouhou trať

Vlastimil Pešek v podání Rudolfa Hrušínského mladšího je součástí Ulice od samého začátku, tedy od roku 2005, kdy seriál odvysílal první epizody. Oblíbili jsme si ho a dodnes patří k nejpopulárnějším postavám, přestože až donedávna se na obrazovkách příliš často neukazoval. Je smutné, že se v jubilejní dvacáté sezóně vrátil na scénu za tak tragických okolností – prodělal mrtvici, z níž se teď pomalu vzpamatovává v nemocnici. Trpí částečnou amnézií, nejdřív ani nepoznával vlastní manželku Amálku (Dana Syslová) a popletl spoustu věcí. Např. si myslí, že svou milovanou chatu nikdy neprodal sousedu Petru Kaštanovi (Antonín Procházka).

Pan Pešek má rovněž problémy s jemnou motorikou a srozumitelnou mluvou, ale rodina se mu snaží pomáhat, jak jen to jde. Zatímco Amálka se obrací k alternativní medicíně a pomoci akupunkturisty, Marie (Jitka Smutná) věří tradiční medicíně a přivádí bratrovi k lůžku logopedku. Rozdílné názory a nepříjemné hádky obou žen zapříčiní, že rozrušený Vlastimil na svém pokoji zakáže veškeré návštěvy. Nepřeje si vidět dokonce ani vnučku Adrianu (Šárka Krausová), která jen kvůli němu přiletěla znovu z Austrálie.

Diváci jsou pochopitelně rádi, že Vlastík mrtvici přežil a probudil se z kómatu. Některým se ale depresivní zápletka samozřejmě nelíbí a připadá jim zbytečně natahovaná. Přáli by si, aby se Pešek uzdravil ideálně ze dne na den, byť to není zrovna realistický přístup.

Ať už se pan Pešek zlepší, to jeho uzdravování se zbytečně natahuje. Mně se na to špatně kouká, mám špatnou zkušenost.

„Jenže tu hraje roli i věk toho člověka, co prodělal mrtvici. U každého to jde určitě jinak.“

Mrtvice je běh na dlouhou trať, týdny, měsíce… To není angína, už to tam bylo s Tondou Hložánkem.

Herec je věrný své postavě z Ulice

Abychom ale navázali trochu příjemnějším tématem, připomeňme si jeden starší rozhovor s Rudolfem Hrušínským mladším právě o neutuchající popularitě jeho jakožto herce i postavy pana Peška. Čím si ji tenkrát vysvětloval?

To není ani tak moje vina jako vina diváků, kteří si oblíbili postavu Vlasty Peška a mají ji rádi. Pravdou je, že jsem natočil řadu hezkých věcí. S Jiřím Menzelem jsem dělal asi všechny jeho filmy podle Hrabala. Vzpomínám na Postřižiny, Slavnosti sněženek… Ale lidé si mě většinou stejně spojují s Peškem z Ulice. A já už teď ani nic jiného dělat nechci. Takže veškeré nabídky s díky odmítám a jsem věrný Ulici a divadlu.

Není divu, koneckonců postava musí za těch úctyhodných dvacet let přirůst k srdci nejen divákům, ale hlavně samotnému představiteli.