Josef Abrhám: Tajemství nejslavnějšího filmového svůdníka, který v soukromí trpěl

Maskovaný introvert: Když humor bolí

Diváci ho milovali jako neodolatelného doktora Blažeje nebo rázovitého Dalibora Vránu. Málokdo však věděl, že se Josef Abrhám sám považoval za člověka s nekomediálním obličejem. Každý záběr, ve kterém měl diváky bavit, znamenal obrovské vnitřní přemáhání.

Narodil se 14. prosince 1939 ve Zlíně do evangelické rodiny s hlubokou vírou. Jeho dědečkem byl významný slovenský dramatik a evangelický kněz Jozef Hollý. Tyto kořeny v něm zanechaly nesmazatelnou stopu.

V mládí dokonce sám uvažoval o tom, že se vydá na kněžskou dráhu. Místo kazatelny sice nakonec zvolil divadelní prkna, ale duchovní hloubku a mimořádnou morální integritu si v sobě nesl po celý život. Jako člen zakládající generace Činoherního klubu, kde působil v letech 1965 až 1992, udivoval své okolí nevídanou noblesou. Režisér Jan Kačer vyzdvihoval jeho inteligenci a hluboké porozumění textu.

Přesto byl v soukromí tichým, uzavřeným solitérem, který si úzkostlivě střežil své soukromí.

Plachost skrytá za maskou suveréna

Jak moc se jeho skutečná povaha lišila od filmových hrdinů, se naplno projevovalo během natáčení. Skvělým příkladem je vznik legendární komedie Vrchní, prchni! v roce 1980.

Zatímco jeho postava Dalibora Vrány musela předstírat absolutní suverenitu a šarm, Abrhám se mezi jednotlivými klapkami držel stranou od štábu.

Tiše seděl v koutě, studoval scénář a neustále pochyboval o tom, zda scénu zahrál správně. Na rozdíl od jiných herců, kteří bavili štáb historkami, Abrhám komunikoval pouze věcně, s tichým hlasem a s vrozenou zdvořilostí děkoval každému členovi štábu i za sebemenší pomoc.

Režisér Jan Hřebejk později popsal jeho herectví jako moderní, citlivé a upřímné, preferující autenticitu před okázalostí.

Zdeněk Svěrák zase uváděl, že Abrhám hrál humor se smrtí v oku, tedy s naprosto vážnou tváří, což paradoxně zvyšovalo komický účinek na diváka.

Sám herec přiznal, že komediální role začal přijímat až v pozdějším věku, aby dohnal to, co v mládí zameškal kvůli škatulce protivů a syčáků. Natáčení komedií bez přímého kontaktu s diváky pro něj však bylo psychicky nesmírně náročné.

Pětačtyřicet let věrnosti a bolestné odloučení na konci cesty

V kontrastu se svými záletnými postavami byl Josef Abrhám v osobním životě vzorem věrnosti. Jeho manželství s milovanou Libuší Šafránkovou, které uzavřeli v roce 1976, trvalo neuvěřitelných 45 let a patřilo k nejstabilnějším v českém showbyznysu.

Žili bez skandálů, obklopeni rodinou a synem Josefem Abrhámem mladším.

Kolem jejich společného života však koluje řada mýtů. Veřejnost se často domnívá, že manželé žili v pražské vile společně až do smrti Libuše Šafránkové v červnu 2021.

Skutečnost byla ale jiná a mnohem bolestnější: Vzhledem k těžkému zdravotnímu stavu Josefa Abrháma se o něj poslední půlrok staral syn Josef mladší na Mělnicku, zatímco jeho žena zůstala v pražské vile na Spořilově. Tuto citlivou informaci poprvé veřejně potvrdil až kněz Jakub Sadílek během pohřbu.

Po smrti své milované ženy se zlomený herec zcela stáhl do ústraní. Dožil v péči rodiny svého syna na Mělnicku. Svou celoživotní lásku přežil o necelý rok. Josef Abrhám zemřel 16. května 2022 v Mělníku ve věku 82 let. Místem jeho posledního odpočinku se stal hřbitov v Kunovicích na Uherskohradišťsku.

Odkaz posledního gentlemana

Slova jednoho z věrných diváků mluví za vše:

„Pan Abrhám byl posledním mohykánem staré školy. Skutečný gentleman, který nepotřeboval plnit stránky bulváru, aby si ho lidé vážili. Jeho noblesa a skromnost byly v dnešním světě plném levné sebeprezentace naprosto výjimečné,“ říká pamětník.

Jeho blízcí kolegové z branže na něj vzpomínají se stejnou úctou. Jak uvedl jeden z pamětníků, jeho nečeskou noblesu měli všichni nesmírně rádi.

Nejen jako člověk, ale i jako herec měl po celou svou kariéru mimořádně vysokou úroveň, kterou nikdy nesnížil.