Nenápadné, ale vizuálně krásné netflixovské drama, které se vám zažere pod kůži

V srdci severoamerické divočiny se odvíjí příběh muže, jehož život je na první pohled obyčejný, ale v tichu lesů získává sílu, která zasáhne i dnešního diváka. Sny o vlacích (Train Dreams), nový snímek z dílny Netflixu, sleduje osud dřevorubce Roberta Grainiera, jenž vyrůstá a stárne po boku železnic, jež mění krajinu i lidské osudy. 

Film natočený podle oceňované novely Denise Johnsona vtahuje autentickou atmosférou, lyrickým vyprávěním a neokázalou emocionalitou. Sledujeme v něm svět, kde příroda s nadvládou rámuje lidské naděje, radosti i ztráty, a kde má každý krok po lesní půdě váhu celého života.

Pozadí vzniku snímku 

Adaptace novely Denise Johnsona se v rukou Clinta Bentleyho proměnila ve film, který se odvíjí svým pomalým meditativním tempem. Tvůrci se opírají o období prudkého rozvoje železnic a těžby dřeva na začátku 20. století, kdy se Amerika měnila rychleji, než byli lidé schopni pojmout. Právě tento svět utváří prostředí, v němž Robert Grainier dospívá, pracuje, miluje a ztrácí. 

Bentley i scenárista Greg Kwedar se soustředí na to, aby v obrazech zůstala surovost doby i křehkost člověka, který se v ní snaží žít obyčejně, bez velkých gest. Výsledkem je film, který působí jako starý, nenápadně vzácný deník: jednoduchý, ale plný detailů, jež se zapisují do paměti.

Život mezi kolejemi a divočinou

Robert Grainier pracuje v nehostinných lesích, kde železnice postupně ukrajuje kusy divočiny. Ještě jako mladík nachází své místo v komunitě dělníků a sbírá drobné zkušenosti, které časem skládají jeho osobnost. Po boku ženy Gladys přichází období klidu, na které navazuje tragédie tak silná, že promění všechno další, co přijde. 

Grainier se vrací do přírody, která ho provází jako tichý svědek jeho života, a znovu hledá svůj vnitřní kompas. Vyprávění se nesoustředí na dramatické zvraty, ale na drobné okamžiky, z nichž se tvoří lidský život: práce, láska, vzpomínky, samota, tíha změn. Atmosféra je pomalá a soustředěná, jako by film dával divákovi prostor nadechnout se mezi jednotlivými obrazy.

Herecké výkony 

Joel Edgerton v roli Roberta Grainiera ukazuje, jak působivě může fungovat minimalistický herecký projev. Postava nemá potřebu sdělovat své pocity nahlas, přesto je její vnitřní svět zřetelný v každém pohledu a gestu. Edgerton dokáže přenést na diváka životní zátěž i drobné radosti, aniž by musel mluvit víc, než je nutné. 

Felicity Jones jako Gladys přináší jemnost, která do příběhu vstupuje jako krátké, ale důležité nadechnutí. Vedlejší postavy dokonale doplňují atmosféru doby. Dělníci, sousedé, lidé unavení prací i životem, každá z nich má ve filmu své místo a pomáhá vytvářet obraz společnosti, která se posouvá kupředu rychleji, než dokáže sama pochopit.