Retro biják: Rok 1974 přinesl řadu komedií, na které se rádi podíváme i po padesáti letech

Během prvních šesti týdnů si na komedii režiséra Oldřicha Lipského vyšlo čtvrt milionu diváků do kina Blaník. Od srpna do konce roku se počet návštěvníků vyšplhal na půl druhého milionu a o vstupenky byl po celou dobu velký zájem. Návštěvnost se nakonec dostala ke třem milionům, což překvapilo nejvíce Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka, kteří poprvé spolupracovali na filmovém scénáři. Svůj specifický humor do té doby uplatňovali ve hrách Divadla Járy Cimrmana.

Nápad na kondiciogram přišel od Oldřicha Lipského. Myšlenka se zalíbila Svěrákovi i Smoljakovi, a dokonce i ústřednímu barrandovskému dramaturgovi Tomanovi. Scénář nesl název Vysoká fáze a podtitul Velký den Františka Koudelky, což definovalo úspěšný den Koudelky, který mu na základě data narození vypočítal nejmodernější počítač za 15 korun.

Luděk Sobota měl v době, kdy točil Františka, devětadvacet let a definitivně se zaškatulkoval do rolí lidových a mírně přihlouplých chlapíků. V podobné roli vystupoval i v divadle Semafor po boku Miroslava Šimka.

Hlavní hrdina František Koudelka se rozhodl vydat do světa. Praha se měla na co těšit. Opustil své místo ve strojní traktorové stanici a nastoupil na lukrativní místo do autoservisu zahraničních vozidel, které mu sehnala tetička, která ho vzala i do podnájmu. Františkův život začal naplno ovládat jeho kondiciogram, což divákům přineslo celou řadu humorných okamžiků.

Film dostal štědrý rozpočet a na natáčení se hodně spěchalo. Oldřich Lipský měl už domluvené natáčení rodinné komedie Cirkus v cirkuse se štábem sovětské televize. Točilo se tedy hlavně během podzimu a zimy, přestože to pro natáčení exteriérů bylo trochu komplikované kvůli světelným podmínkách.

Na doporučení dramatika Copa byl film zařazený do první kategorie, což filmu pomohlo během distribuce, kdy měl zajištěnou poměrně masivní propagaci v tisku. Kritici sice filmu moc lichotek nevěnovali, ale diváci ocenili hlavně inteligentní slovní humor, který je pro Svěráka a Smoljaka typický. Znovu spolu pracovali na filmech Marečku, podejte mi pero!, Na samotě u lesa, Kulový blesk nebo Jára Cimrman ležící spící.

Kromě Františka Koudelky je film také zrozením docenta Chocholouška, který se v běžné lidové mluvě objevuje dodnes ve spojitosti s podivným chováním, které by měl posoudit jmenovaný psychiatr.

Zajímavosti k filmu

Příjmení Koudelka (Luděk Sobota) nebylo použito náhodně, Josef Koudelka byl členem divadla Járy Cimrmana. Jména zřízenců na psychiatrii, Holna (František Husák) a Malota (Josef Hlinomaz), nebyla vybraná náhodně. Šlo o jména dvou prvních kulisáků Divadla Járy Cimrmana, Jindřicha Holnu a Františka Malotu.

Mezi představiteli hlavních rolí Luďkem Sobotou (Koudelka) a Martou Vančurovou (Blanka) vznikl v průběhu natáčení vztah, který trval ještě nějaký čas po natáčení.

Lubomír Lipský, který zde hraje vrátného Prouzu v servise, ještě nadaboval stařečka s kosou v samém závěru filmu, který se ptá, jak to dělají, že se jim tak dobře daří.

Psycholog Klásek (Zdeněk Svěrák) je pojmenován podle žáka z divadelní hry „Vyšetřování ztráty třídní knihy“, kterou napsal v roce 1967 Ladislav Smoljak.