„Před nikým se neponižuj, nad nikým se nevyvyšuj.“: To byla slova z pohádky, která byla prý vlastní pro Vladimíra Ráže

Chtěl být lékařem

Vladimír se narodil Františkovi a Anně Rážovým v červenci 1923. Otec pracoval na okresním hejtmanství v Nejdku, a tak dětství strávil právě zde. Maminka byla učitelkou, ráda četla a snažila se oběma svým synům (starší byl Miroslav) představit kulturní svět. Tak Vladimír poznal loutkoherectví a ochotničení. Dokonce si pamatoval i své první vystoupení na veřejnosti, kdy jako dítě na dvoře lesní správy recitoval básničky a šlapal si přitom na jazyk.

V roce 1932 se rodina přestěhovala do Prahy, kde absolvoval tamní gymnázium. Před spolužáky to byl úspěšný sportovec, ale tajně skládal básně. Měl v plánu jít studovat medicínu, což mu nevyšlo kvůli uzavření českých vysokých škol během období 2. světové války. Tak nastoupil na dramatické oddělení Státní konzervatoře Praha, která fungovala. Herectví se učil od Miloše Nedbala, Jiřího Plachého a Karla Palouše. Absolvoval v roce 1947.

První angažmá, první manželství

První angažmá v Realistickém divadle (nyní Švandovo divadlo) mu přineslo nejen první herecké zkušenosti, ale poznal i první ženu Alexandru Myškovou.

Manželství bylo poznamenáno v roce 1952 tragickou smrtí syna Davida, který zemřel pravděpodobně na syndrom náhlého úmrtí. Ve stejné době zemřela i Rážova milovaná maminka. Herec hledal v tomto těžkém období rozptýlení, a to našel u mladé Aleny Vránové.

Větší vliv na něj mělo angažmá v Divadle hlavního města Prahy (dnes Hudební divadlo Karlín), kde se poznal s Vlastou Burianem, Ljubou Hermannovou nebo s Oldřichem Novým. V roce 1954 dostal nabídku stát se členem činohry Národního divadla, kde působil celý život. I v důchodu se ještě občas na scéně objevil.

Užil si i filmování

Ve světě filmu ztělesňoval nejprve milovníky a romantické hrdiny, a jak stárl, přešel v charakterní postavy v dramatech i komediích.

Pohádka Pyšná princezna z něj udělala hvězdu a stal se oblíbeným u dětí i jejich rodičů. Už v roce 1952, kdy měl film premiéru, šlo o obrovský trhák. V záznamech Ústřední půjčovny filmů se uvádí, že za dobu promítání v kinech ho zhlédlo 10, 5 milionu lidí. Od prvního uvedení na televizních obrazovkách v roce 1965 se stal tento příběh na námět pohádky Boženy Němcové jednou z nejoblíbenějších pohádek české filmové historie. Dodnes nechybí ve vánoční televizní nabídce.

Kdyby byl v období natáčení Pyšné princezny bulvár, nepsalo by se o ničem jiném než o milostném vzplanutí Miroslava a Krasomily. Herci sice nebyli volní, ale svůj románek nijak netajili. Manžel Vránové, básník a dramatik Pavel Kohout, nenesl zálety své ženy moc dobře a své zhrzení otisknul do divadelní hry Dobrá píseň o zradě ženy. Svému sokovi v lásce psal výhružné dopisy a obviňoval ho, že by byl schopný zradit i socialistickou vlast! Doslova napsal:

Tvé dny končí, Vladimíre Ráži!

Ráž ale žádné dopady zloby v kariéře nepocítil, horší to měla Vránová, které se filmaři vyhýbali a ani s divadlem to nebylo slavné.

Smutný osud dcery

Láska mezi Rážem a Vránovou způsobila rozpad dvou manželství. Po utišení skandálu se vzali a v roce 1958 se jim narodila dcera Markéta. Původně to vypadalo, že ji čeká skvostný život, přestože se její rodiče kvůli záletům otce rozvedli, když jí bylo 18 let. Vystudovala filozofii, znala 4 světové jazyky a živila se jako tlumočnice. Po revoluci založila cestovku, ale něco se zvrtlo a začala pít. Postupně jí začaly odcházet játra a ledviny a prodělala mozkovou mrtvici. Ani přes snahu matky se z problémů nedostala a zemřela v 55 letech.

Filmy, seriály, ale i velký úspěch v rozhlase a v dabingu

V padesátých letech šel Vladimír Ráž z role do role a popularitu si dokázal udržet dlouhé roky. Vídat ho můžeme třeba ve snímcích Dovolená s Andělem, Tajemství krve, Byl jednou jeden král, Hrátky s čertem, Morálka paní Dulské. V době, kdy se zvyšovala obliba televizních seriálů, si zahrál ve snímcích jako Hříšní lidé města pražského, Sňatky z rozumu, F. L. Věk, 30 případů majora Zemana, Byl jednou jeden dům, Zlá krev, Zdivočelá země.

Díky svému kultivovanému projevu a vynikajícímu rétorickému umění byl velmi žádaný v rozhlase a v dabingu. Kdo by neznal jeho hlas z populárních mayovek, kde namluvil Old Shatterhanda nebo Fandora ve filmech s Fantomasem.

Na divadelních prknech si zahrál přes 100 rolí, ve filmu a televizi je jich napočítáno 94. Archiv Českého rozhlasu eviduje více než 660 záznamů, kde figuruje hercovo jméno. V dabingu namluvil přes 20 známých postav a k tomu stihl ještě řadu literárních přednesů, třeba ve Viole.

Ani třetí manželství nebylo zalité sluncem

Stihl i třetí manželství s Olgou, která byla o 28 let mladší. Porodila dceru Veroniku, když měl Ráž 57 let. Dcera se narodila bez ruky, ale svůj osud nesla statečně a svého otce milovala a ve šlechetnosti ho přirovnávala ke králi Miroslavovi:

Před nikým se neponižuj, nad nikým se nevyvyšuj,

byla slova z pohádky, která mu prý byla vlastní.

Rážova životní pouť byla ukončena v jeho 77 letech v červenci roku 2000. Na jeho rodném domě v Nejdku byla odhalena pamětní deska.