Kateřina Brožová jak ji neznáte. Pod maskou křehké dámy dříme drsná vášeň, kterou by nikdo nečekal

Narodit se do umělecké rodiny v Praze je sice fajn start, ale bez ostrých loktů by v tomhle rybníčku dávno skončila v propadlišti dějin. Ona to ale na DAMU i v Divadle na Vinohradech všem natřela.

Divadelní prkna i seriály

Devět sezón na Vinohradech není žádná brigáda v supermarketu. Kateřina tam dokázala, že není jen hezkou tvářičkou, co se umí tvářit osudově, ale že zvládne i postavy, ze kterých mrazí v zádech.

Televize ji miluje, protože kamera jí prostě neubližuje. Ať už jde o nekonečné seriály nebo velké show, vpluje tam s profesionalitou, která občas její mladší a ambicióznější kolegyně dost vytáčí.

Královna Eliška v pohádce

Když si nasadí korunu v pohádce Když draka bolí hlava, věříte jí to i s úroky. Hraje tu laskavou královnu, která musí krotit nejen draka, ale i ten mírně chaotický česko-slovenský pohádkový svět.

Působí tam jako zjevení z jiných časů, kdy se lidé ještě uměli narovnat. Její postava má v sobě přirozenou autoritu, kterou nezískáte žádným kurzem sebevědomí, s tím se prostě musíte narodit.

Odvážný odchod na svobodu

Seknout se stabilním platem v divadle a jít na volnou nohu vyžaduje buď velkou dávku naivity, nebo pořádnou porci odvahy. Kateřina vsadila na to druhé a rozhodla se, že bude hlavně zpívat.

Muzika je její ventil a druhá tvář. Má na kontě čtyři alba a klidně vám v jeden večer vystřihne šanson v komorním klubu i velký muzikálový hit, u kterého praskají okenní tabulky v divadle.

Adrenalinová jízda na motorce

Když ji vidíte v šatech,  tipovali byste ji spíš na čaj o páté, jenže ona raději sedlá pořádnou motorku. Tenhle kontrast mezi křehkou dámou a vůní benzínu je na ní vlastně to nejzábavnější.

Kromě silných strojů zvládá i koně, a to bez kaskadérů. Tahle všestrannost z ní dělá někoho, koho nejde jen tak zaškatulkovat mezi nudné celebrity, které řeší jen barvu svých nových nehtů.

Pomoc druhým a charita

Reflektory a potlesk jsou jedna věc, ale realita všedního dne druhá. Kateřina se netváří, že svět je jen růžový obláček, a docela dost času věnuje charitativním projektům, kde skutečně pomáhá.

Není to u ní jen póza pro fotografy, ale upřímná snaha něco vrátit. Kolegové na ní oceňují, že zůstala nohama na zemi, i když by z té vší slávy mohla mít hlavu v oblacích už dávno.