Parta hic: Rozšafná komedie nebo óda na hornictví, které bylo pilířem československého hospodářství?

Scénář ke komedii napsal Václav Jelínek a původně šlo o úplně jiný děj. Jelínek jako jeden z oblíbených autorů humoristického časopisu Dikobraz napsal krásnou satiru, která měla být odrazem doby. Ministr zemědělství si měl postěžovat, že je nadbytek mléka a snaživý ministr průmyslu vymyslel plán, co s ním. Měli ho pít horníci.

To se ovšem tehdejší cenzuře nelíbilo, a tak se musel scénář změnit. Ve filmu se tak pití mléka stává experimentem mladé lékařky, která přesvědčuje horníky k pití zdravého nápoje.

Film i přes jistou ruku účelovosti nebyl propadákem. Hynek Bočan, který dostal po nějaké době příležitost, udělal, co mohl. Původně ani nabídku přijmout nechtěl, ale když mu bylo naznačeno, že už by pro Barrandov nemusel točit vůbec, tak práci vzal. Bočan pochopil, že jediná šance, jak udělat slušnou podívanou, je obsadit dobré herce, kteří potlačí ideologii a přinesou lidskost a zábavu.

Vzal jsem šest, sedm komiků, natočil jsem to a vznikl můj divácky nejúspěšnější film. Život je plný paradoxů a ironie,

prohlásil před časem sám režisér

Ve filmu se objevily opravdové hvězdy té doby, jako byl Nárožný, Menšík, Dvořák, Skopeček, Krampol, Moučka, Satoranský. Do role lékařky chtěl Bočan Obermaierovou, ale to tvrdě narazil. O roli měla zájem Regina Rázlová. V té době byla hvězdou, ale vzhledem k politické moci jejího otce, který byl chvíli i předsedou vlády, se nemusela nijak moc snažit. V té době točila i jednu ze svých nejvýraznějších rolí v seriálu 30 případů majora Zemana a samozřejmě dostala i roli lékařky, o kterou projevila zájem.

Ve filmu si měl zahrát i Jiří Hrzán, ale právě v té době se dával do pořádku po jednom ze svých úrazů, a tak jeho místo převzal Ivan Vyskočil.

Barrandov na filmu tak lpěl, že hercům, kteří měli pracovní povinnosti v Praze, platil letadlo, aby mohli pár hodin volna využít pro natáčení v Ostravě.

K filmu se váže i jedna úspěšná příhoda. V okamžiku, kdy měl do kina dorazit jubilejní stotisící návštěvník, měl ho přivítat Karel Gott, který do filmu nazpíval píseň Vůně mléka. Nikdo však mistrovi nedal žádný dárek, který by mohl předat a on se cítil trapně. Na poslední chvíli tedy odběhl do prodejny, koupil svou desku, kterou podepsal a věnoval návštěvníkovi.

Nárožný jako amatérský kouzelník dokázal diváky opravdu pobavit