Obušku, z pytle ven!: Chyby a zajímavosti o filmu, o kterých jste pravděpodobně nevěděli

Režie Jaroslava Machy přináší nezapomenutelnou atmosféru, která i po desetiletích láká diváky všech generací. Pohádka o kouzelných darech, chamtivosti a spravedlnosti oplývá nejen humorem, ale i nenápadným morálním poselstvím, jež je aktuální i dnes.

Chyby ve filmu:

• Chleba „u jitrnice, jakou svět neviděl“ se v jednotlivých záběrech liší jak svou velikostí, tak i tvarem.
• Když dostane muzikant „jitrnici, jakou svět neviděl“, v pravém rohu si lze si všimnout mikrofonu. 
• Podle stínu okenic na zdi si lze povšimnout, že při svítání slunce nevychází, ale pomalu začne svítit tamtéž, co předtím měsíc.
• Ačkoli je děj pohádky zasazen do venkovského prostředí minulosti, v několika scénách lze zahlédnout předměty, které neodpovídají dané době. Ve scénách můžeme vidět například moderní hrnce nebo jiné nástroje.
• Postava hostinského se zdá mít neomezený přístup k informacím o kouzelných předmětech, aniž by bylo vysvětleno, jak se o nich dozvěděl. Tato všeznalost narušuje logiku příběhu.
• V jedné scéně, kde se pracuje s lesklým nádobím, je možné zahlédnout odraz štábní techniky nebo pohyb osoby, která do děje nepatří.

Zajímavosti o filmu Obušku, z pytel ven!

Ve Sněžném došlo k jedné nešťastné události. Filmový osel byl uvázán v kůlně poblíž dvou ustájených koní. Bohužel osla v noci přemohly instinkty, utrhl se a zamířil ke kobylce. To však vyvolalo paniku u druhého koně, který se splašil, vzepjal se a nešťastně se zranil o železnou tyč. Zranění byla natolik vážná, že musel být následující den utracen.

Původně měl být obušek ztvárněn jako malý a chytrý trpaslík. Od tohoto nápadu se však nakonec upustilo. Karel Mann, animátor ze studia Jiřího Trnky, vytvořil obušek v podobě, jakou známe dnes. Díky jeho práci obušek získal výraznou mimiku a grimasy, které nejvíce vynikají ve scéně, kdy trestá zlodějského krčmáře. Scénu, ve které obušek prohání a trestá proradného hospodského, mají všichni v oblibě. Ne všem se ale tato scéna zamlouvala před lety, dobová kritika s výpraskem byla poměrně problémová. Novinářům tehdy vadilo, že je příliš krutá a naturalisticky znázorněná.

Film je natočen podle pohádky od Karla Jaromíra Erbena Kouzelné dary. Původně měl film trvat jenom půl hodiny. Scénárista Jiří Brdečka dokonce nedokázal skrýt svůj údiv a rozhořčení, když se dozvěděl, že film má 70 minut. Jaromír Pleskot však nevymyslel nové scény, jen je hodně natáhl.