Ve stáří Lída Baarová své chování omlouvala naivitou mládí, její sestra Zorka však v protokolech vypověděla něco jiného

Jedno je téměř jisté, její sestra Zorka Janů by si nedovolila lhát během výpovědi, kterou podala v říjnu 1945 v úřadě Ředitelství národní bezpečnosti. Dokumenty, které se dochovaly, ukazují Baarovou jako vypočítavou, sobeckou ženu, která se dokázala poprat s matkou a poslat gestapo na svého otce. Pletky s Josephem Goebbelsem nebyly jen důsledkem naivity mladé nevinné dívky, kterou ohromil zralý a mocný muž, jak se snažila Baarová svůj fatální přešlap z mládí omlouvat. Koneckonců, nebyl to jediný Němec, se kterým měla během války vztah. Nezpochybnitelně ovlivnila život své rodiny a nepřímo zavinila smrt své matky a sestry.

Pro jedny bezpáteřní potvora, pro jiné naivka, která se zaprodala kvůli slávě

V dějinách československé kinematografie patří osud Lídy Baarové k těm nejkontroverznějším. Pohledná femme fatale s rysy antické sochy vytesané do bílého mramoru si šla za svým cílem a nemyslela na následky. Jako jedné z mála hereček se jí podařilo prosadit i za hranicemi a kdyby Evropu nezachvátila 2. světová, její osud by se odvíjel úplně jinak.

Režisér Otakar Vávra o ní napsal, že její krása byla „živočišná a opájela snad každého muže“.

Někteří její obdivovatelé opravdu věřili tomu, že byla naivní, ale jiní ji považovali za mimořádně tvrdou a vypočítavou ženu, která se musela nakonec zodpovídat z toho, že se zapletla s nacistickým ministrem propagandy Josephem Goebbelsem, který si vysloužil přezdívku kulhavý ďábel.

Sestra Zora situaci kolem sestry nezvládla

Teprve odtajněné protokoly z výslechu, které se objevily v knize Miroslava Graclíka a Ondřeje Suchého, nabízí detailní pohled za zdi luxusní vily na pražské Hanspaulce, kde herečka žila s rodinou.

Na základě protokolu z výpovědi sestry vyplynulo, že kvůli Lídě byly vztahy v rodině napjaté a otec s matkou běžně nemluvil. Většinou se jen hádali. Matka byla vždy na straně Lídy a otce podporovala Zorka. Otec Lídě vyčítal flámování a zásadně byl proti tomu, aby si vzala Němce Fröhlicha a stala se tak Němkou. Tato neshoda mezi nimi vytvořila velkou propast. Nakonec už ani matka nenašla pochopení pro život, jaký její dcera vedla. Mezi ženami byly často bouřlivé výstupy a nejednou se i porvaly.

Když jednou Lída chtěla pozvat do rodiny Franka, otec se vzepřel, že s takovým vrahounem nebude pod jednou střechou, a nepěkně se vyjádřil i o paní Paulové, se kterou se Lída kamarádila, a o režisérovi Svitákovi. Hned druhý den u nich byl Dress z gestapa v doprovodu Paulové a Svitáka, ti dva napadli otce a žádali, aby se jim omluvil za urážku. Lída jen přihlížela. V ten okamžik bylo jasné, kam až byla ochotná zajít.

Baarová neměla problém jen s rodinou

Když se vrátila z natáčení v Berlíně, ujal se jí tehdejší majitel barrandovských ateliérů Miloš Havel. Jenže v roce 1940, kdy zřejmě pochopil, jaký život Baarová vede, se více soustředil na kariéru Adiny Mandlové, a to mu nemohla odpustit.

Smrt matky a sestry se jí nedotkla

Lídinu matku postihla během výslechu na policii mrtvice (některé zdroje uvádí srdeční záchvat) a na následky zemřela. Byl jí zabaven veškerý majetek. Když spáchala psychicky vyčerpaná sestra Zora sebevraždu, otec definitivně vztahy s Lídou přerušil.

Věděla, co způsobila?

Některé teorie Baarovou hájí, že zřejmě nedomyslela, jak složitý je nacistický režim, a podlehla lákadlu hvězdné kariéry. Když už jednou zaujala postoj, nebylo možné bez následků změnit své preference, a tak se zatvrdila a na své cestě zůstala.

Je logické, že po válce společnost chtěla všechny, kdo se během války z pohodlnosti a prospěchu přikláněli k nacistům, potrestat. Baarová se tomu dokázala vyhnout tím, že navždy republiku opustila a spálila za sebou mosty. Ještě předtím však pobývala nejprve v Bartolomějské ulici a v později v pankrácké věznici. Bylo vyslechnuto 90 svědků, ale na obvinění to nestačilo. Rok a půl strávila ve vazbě, než byla po zásahu ministra spravedlnosti Drtiny propuštěna. Bylo jí však jasné, že doma její kariéra skončila.