Kvíz: Jen machr pozná český film z devadesátek podle postavy

Režim 90. let byl pro české filmy příznivým, chyběly ale peníze

V osmdesátých letech se československému filmu příliš nedařilo. Bylo to dáno především cenzurou, která dala stopku nejenom spoustě témat, ale i zkušeným a talentovaným umělcům. Právě tato situace minulých let zapříčinila, že česká kinematografie v 90. letech zažila boom, který se jí drží doposud. Kultura v tomto desetiletí zažívala naprostou svobodu. Na tu reagovali stávající umělci tvorbou, která do té doby neměla obdoby. A to i přesto, že finanční situace filmových tvůrců byla velmi tristní.

Tvorba filmů byla na území Československa spojena s Barrandovskými ateliéry. Ty fungovaly již od roku 1931. Za sebou tak měly nespočet tíživých i tragických situací. Těmi byla nejenom druhá světová válka, ale i reakce na socialismus a porevoluční období. Právě po roce 1989 se do čela tehdejšího Filmového studia Barrandov dostal Václav Marhoul. Na místě ředitele se neohřál příliš dlouho. Bylo to způsobeno i omezenými finančními příspěvky ze strany Československa. Absolutně nebyla podporována nová tvorba, finanční pomoc ve výši 100 milionů korun československých byla udělena pouze pro již rozpracované projekty.

Hřebejk a skvělí čeští herci, ale i noví umělci

I přes nedostatek financí ateliéru ale na území dnešní České republiky vznikl nejeden povedený snímek. O slovo se tehdy přihlásil začínající šestadvacetiletý režisér Jan Hřebejk. A to s filmem, který byl vytvořen na motivy jedné z povídek z knihy Jak potopit Austrálii od Petra Šabacha. Šakalí léta byla unikátní hned v několika směrech. Jednalo se o vůbec první celovečerní film mladého a již tehdy talentovaného Jana Hřebejka. V hlavních rolích se objevili velikáni českého filmu jako Martin Dejdar nebo Josef Abrhám.

V 90. letech Hřebejk pomohl ke vzniku dalšího skvostu české kinematografie. „Maminko, ty nám celá jenom záříš.“, "A skláři nebudou mít co žrát." nebo 

Zajímalo by mě, kde udělali soudruzi z NDR chybu.

To jsou hlášky, které si pamatuje snad každý z nás. Aby také ne, když k nám Simona Stašová či Miroslav Donutil v rolích rodičů Šebkových promlouvají pravidelně nejenom o Vánocích.  A to ve známém a Čechy velmi oblíbeném filmu Pelíšky.

90. léta byla symbolem svobody a nových možností nejenom pro celou Českou republiku, ale i pro kulturu a českou kinematografii. I přes finanční problémy se filmová tvorba začala opět vracet do normálu. Dříve zakazovaní umělci mohli být znovu obsazováni a do tvorby se pustila i spousta nových a začínajících režisérů, scénáristů či herců. 90. léta byla také období, kdy poprvé vznikl film mimo státní monopol. Pod taktovkou režiséra Víta Olmera v roce 1991 vznikl film Tankový prapor. O jeho produkci se postarala společnost Bontonfilm.