Na klidné a krásné Vánoce můžete s těmito snímky zapomenout aneb nejhorší vánoční filmy všech dob

Jack Frost: Sněhový zabiják (1997)

Ano, tento film se doopravdy jmenuje „Jack Frost: Sněhový zabiják“. Tady ale nejde o nějakého šíleného vraha, jenž utekl z blázince, nýbrž o krvelačného sněhuláka. Dobře, čistě teoreticky se jedná o šíleného vraha, který během svého odvozu do vězení zažije autonehodu – koliduje s autem transportující radioaktivní smetí. Jack je rozleptán kyselinou, ponoří se do sněhu, a vstane jako mordující sněhulák. Ano, to není vtip, fakt se to takhle děje.

Následující dny jsou pro malé městečko „Snowmonton“ velmi těžké. Jack Frost zabijí pomalu ale jistě nepozorné obyvatele velmi kreativními způsoby (propíchne rampouchem mladíka, usekne dítěti hlavu pomocí sáněk, oběsí osobu na stromečku, propíchne muže tupým koncem sekery a rozkouše agentovi z FBI obličej) a terorizuje především rodinu šerifa, který ho kdysi zatkl. Krev a špatné vtipy („Jaký je rozdíl mezi sněhulákem a sněhulačkou? Má koule.“) sice nejsou vlastností klasického vánočního filmu, přesto se hodí pro předvánoční večírek s přáteli. „Jack Frost: Sněhový zabiják“ je překvapivě zábavné béčko, při kterém je smysluplné na chvilku relaxovat, nepřemýšlet nad filmem a čistě se bavit.

ČSFD: 47 %

Svalnatý Santa Claus (1996)

Svalnatý Santa Claus je přesně takový film, o kterém jsme už určitě slyšeli, ale nikdy si netroufli se na něj kouknout. A to oprávněně. Je to neuvěřitelně mizerný film, ve kterém hraje WWE legenda (a po wrestlingové kariéře bohužel jako herec pracující) Hulk Hogan namyšleného miliardáře Blake Thorna. Po silném úderu do hlavy ztratí paměť, probudí se v obleku Santy a věří, že je skutečný Santa Claus. Thorn se poté vydá do místního sirotčince plného chudých dětí. Tam se jeho vzpomínky z nějakého důvodu pomalu vracejí, vymyslí si, že chce děti zachránit před zlým vědcem, který se snaží získat energetické krystaly umístěné v sirotčinci, a začne (stejně jako ve všech jiných filmech s Hulkem Hoganam) mlátit jakéhokoliv padoucha. A tohle všechno si skutečně nevymýšlíme.

Pro milovníky slapsticku a fyzického humoru to bude vskutku speciální snímek „Svalnatý Santa Claus“ je zábavná podívaná, ale kvalitní děj či hluboké dialogy tu budete hledat marně.

ČSFD: 23 %

Santa Claus (1959)

Absolutní bizár z Mexika patří mezi nejstrašidelnější vánoční filmy všech dob, a to přesto, že se maskuje jako údajný „fantasy-film pro celou rodinu“. Děti by se na tento film ale opravdu neměli dívat. Děj je jednoduše vysvětlený, Santa potřebuje rozdat dětem dárky na Štědrý večer, Lucifer z pekla mu v tom ale chce zabránit. Překvapivé je, že zrovna „satanův syn“ není ta strašidelná komponenta toho filmu. Celá aura, hudba, styl natáčení a samotný Santa jsou opravdickými problémy filmu. Následují 4 důvody, proč na tento film už nikdy nezapomenete.

Důvod číslo 1: V pozadí hraje po dobu celého snímku (od první minuty až po poslední) nekonečná smyčka písničky „Rolničky“. Po pěti minutách už leze song pěkně na nervy, a ta melodie skládající se z šesti not nekončí a nekončí.

Důvod číslo 2: Strašně strašidelný sen malé holčičky, ve kterém zpívají a tančí přerostlé panenky.

Důvod číslo 3: Smích. Psychopatický, děsivý smích Santy. A jeho mechanických robotových sobů. Pořád.

Důvod číslo 4: Hrůzostrašné stroje Santy, jež pozorují děti na celém světě a čtou jejich myšlenky (přesněji co si přejí k Vánocům, ale nejspíše dokáží rozluštit i další myšlenky). Vzhled těchto mašin se slovy ani nedá správně popsat. Lehce řečeno: obrovské rty a oko na provázku.

Tato verze Santy je tedy úplně nepovedený pokus o krásný rodinný film. Děti se budou bát, rodiče se budou divit, mládež se bude nudit a senioři usnou. Kdyby Santa opravdu existoval, asi by se za tento film pěkně styděl. Jen fanoušci špatných filmů a bláznivých béček se budou u filmu „Santa Claus“ z roku 1959 bavit.

ČSFD: 59 %