Jedna žena, dvě identity a tajemství, které si nesla celý život. Silné české drama míří na obrazovky

Příběh, který čekal na filmové zpracování

Poutavé příběhy se do televizního programu dostanou jako další historické drama a část z nich má v sobě něco, co diváka nutí přemýšlet ještě dlouho po jejich skončení. Právě k druhé skupině patří Gerta Schnirch, dvoudílný televizní film podle oceňovaného románu Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch. Česká televize první část uvede v neděli 11. října ve 20:15 na ČT1, druhý díl bude následovat o týden později.

Pro režiséra Tomáše Mašína jde zároveň o vůbec první audiovizuální adaptaci díla Kateřiny Tučkové. Autorka na knize začala pracovat už během studií na Masarykově univerzitě a později se věnovala tomu, aby se o osudech československých Němců a problému kolektivní viny více mluvilo. Sama přiznala, že si při psaní knihy nedokázala představit, že by se její příběh jednou mohl objevit na filmovém plátně nebo televizní obrazovce.

Román vyšel poprvé v roce 2009 a postupně se dočkal řady zahraničních vydání. Získal mimo jiné Cenu čtenářů Magnesia Litera a byl nominován také na další literární ocenění. V roce 2026 navíc vyšel u nakladatelství Host v novém vydání s filmovou obálkou.

Dívka, která patřila na obě strany a zároveň nikam

Gerta Schnirch vyrůstá v česko-německé rodině v Brně. Už samotný původ jí v komplikované době přisuzuje identitu, o kterou si sama nikdy neřekla. Příběh přitom nezačíná jako jednoduché vyprávění o vinících a obětech. Právě naopak. Ukazuje, jak snadno se člověk může ocitnout v pasti kolektivního pohledu, v němž přestává být důležité, co skutečně udělal on sám.

Film sleduje Gertu v několika životních etapách, od mládí až do pozdějšího věku. Mladou hrdinku ztvárňuje Barbora Váchová, starší Gertu pak Milena Steinmasslová. Dvě herečky tak musí vytvořit jednu postavu, jejíž život se během desetiletí dramaticky promění, ale některé rány zůstanou stále stejné.

Po boku hlavních představitelek se objeví například Lucie Štěpánková, Martina Czyžová, Oskar Hes, Kristýna Badinková, Zuzana Mauréry a Alena Mihulová. Mezinárodní charakter projektu podtrhuje také účast německých herců Johanna von Bülowa, Carla Grübela a Georga Bütowa.

Všechno se změní během jediné noci

Je noc z 30. na 31. května 1945 a Gerta, tehdy mladá matka několikaměsíční dcery, se ocitá mezi brněnskými Němci, kteří mají být odsunuti z města. Nejde přitom o bezpečný přesun do nového domova. Ženy, děti a staří lidé vyrážejí pěšky směrem k rakouským hranicím.

Vyčerpávající pochod končí v Pohořelicích. Mnoho lidí zde podlehne tyfu a úplavici. Gerta však přežije a její osud se tím zdaleka neuzavírá. Dostává se k nuceným pracím na jižní Moravě, kde zůstává i po skončení transportů. Později znovu získá československé občanství a vrací se do Brna. Gerta se vrací domů, ale svět, který za domov považovala, už není stejný.

Dějiny nekončí posledním vlakem ani posledním pochodem

Film se proto nezastaví u samotného poválečného odsunu. Gertin život pokračuje přes padesátá léta až do závěru osmdesátých let a s postupem času se mění i způsob, jakým se musí vyrovnávat s vlastní minulostí. Historické události totiž nejsou pouze kulisou. Promítají se do jejího každodenního života, vztahů i rodiny.

Výraznou roli má vztah Gerty a její dcery. Dvě generace žen vyrůstají ve zcela odlišných podmínkách a mezi nimi vzniká propast, kterou není snadné překonat. Dcera nedokáže plně pochopit zkušenost své matky a Gerta zase jen obtížně předává něco, co sama prožila v době, kdy o minulosti nebylo jednoduché mluvit. Právě jejich vztah dává historickému příběhu velmi osobní rozměr.

Nejde tak pouze o otázku, kdo měl tehdy pravdu. Příběh se mnohem nepříjemněji ptá, co se stane, když společnost začne člověka posuzovat podle původu a minulosti, kterou si sám nevybral. A také jestli je možné odpustit něco, co už nejde napravit.

Čtyřikrát stejný byt, pokaždé jiný život

Natáčelo se například v Brně, na jižní Moravě, v Děčíně, Teplicích a také v ateliérech České televize. Tvůrci přitom museli vytvořit prostředí, které se dokáže proměňovat společně s hlavní hrdinkou.

Zajímavým příkladem je Gertin byt. Ten se v ateliéru České televize postupně proměnil hned čtyřikrát, aby odpovídal jednotlivým obdobím, jimiž žena prochází. Stejný prostor tak musel působit jinak v poválečných letech, jinak v době socialismu a jinak o několik desetiletí později.

Gerta Schnirch není hrdinka, která by měla změnit dějiny. Je to žena, kterou velké dějiny změnily proti její vůli. A zatímco její okolí postupně zapomíná, Gerta musí žít s tím, co se stalo, každý další den.

Dvoudílné drama tak nebude pouze návratem k jedné tragické kapitole českých dějin. Je především příběhem o tom, jak dlouhý může být stín jediné noci a jak těžké je vysvětlit další generaci něco, co člověka poznamenalo na celý život. První část Gerty Schnirch uvede ČT1 v neděli 11. října ve 20:15, druhá přijde na řadu 18. října.