Geniální komedie, která málem rozpoutala mezinárodní konflikt: Legendární snímek čelil cenzuře a tragickému únosu letadla

Pondělí ráno. Budík zvoní, pracovní týden se znovu rozjíždí a vy už teď víte, že večer budete potřebovat něco, co vás dostane zpátky do pohody. Co takhle komedie s rozpočtem desítek milionů, která porazila všechny tehdejší hvězdy a stala se legendou? Film, který bavil přes sedm milionů diváků, ale jeho premiéru zasáhla skutečná tragédie v oblacích. Ještě nevíte, o co jde? Přesně tak to má být.

Vlivný průmyslník, sebestředný a plný předsudků vůči všemu cizímu, spěchá na svatbu své dcery. Osudová shoda náhod ho však namísto rodinné oslavy vrhne do temného víru politického spiknutí a únosu arabského revolucionáře. Na útěku před policií, která ho mylně považuje za vraha, a se zabijáky v patách musí udělat nemyslitelné.

Spolu se svým nedobrovolným arabským společníkem se maskuje za ortodoxní židovské rabíny z New Yorku. Dokáže však výbušný cholerik přežít v srdci komunity, kterou dříve tak hluboce opovrhoval? Napětí stoupá každou minutou, protože pod maskou posvátného hosta hrozí každým okamžikem prozrazení jeho pravé, netolerantní tváře.

Zrození legendy s tváří geniálního cholerika

Tímto způsobem rozehrál režisér Gérard Oury v roce 1973 film Dobrodružství rabína Jákoba (Les Aventures de Rabbi Jacob). V hlavní roli exceluje legendární francouzský komik Louis de Funès, kterému sekundují Claude Giraud, Suzy Delair, Marcel Dalio či Renzo Montagnani. Snímku, pod jehož scénářem jsou podepsáni Gérard Oury, Danièle Thompson, Josy Eisenberg a Roberto De Leonardis, dodává neopakovatelnou atmosféru energická hudba skladatele Vladimira Cosmy.

De Funès byl známý svým absolutním perfekcionismem. Ikonický chasidský tanec na ulici, který patří k vrcholům celého filmu, nebyl dílem okamžité improvizace. Herec ho pod vedením choreografa Ilana Zaouiho intenzivně trénoval několik týdnů, aby dosáhl naprosto přesného a energického provedení. Tato dřina se vyplatila.

Triumf nad filmovými giganty a zlatý glóbus

Komedie se stala ve Francii nejúspěšnějším filmem roku 1973. V kinech ji vidělo přes 7,3 milionu diváků, čímž v návštěvnosti suverénně porazila konkurenční snímky, v nichž zářily tehdejší největší hvězdy jako Alain Delon, Jean Gabin či Jean-Paul Belmondo. Úspěch však nezůstal jen na evropském kontinentu.

Snímek dosáhl mimořádného mezinárodního uznání, když byl v roce 1975 nominován na prestižní americkou cenu Zlatý glóbus v kategorii Nejlepší cizojazyčný film. Film byl natočen s tehdy mimořádně velkorysým rozpočtem přibližně 18 milionů franků. V přepočtu na kupní sílu roku 2026 by tato částka odpovídala přibližně 18–20 milionům eur. Jen ve francouzských kinech však vygeneroval mnohonásobnou návratnost.

Filipovský, který nikdy nenadaboval, a socialistická cenzura

Kolem filmu koluje v České republice řada mýtů, zejména ohledně jeho dabingu. Divácké diskuse často šíří tvrzení, že František Filipovský film nenadaboval, protože před premiérou v ČR náhle zemřel. Skutečnost je však zcela jiná. Snímek z roku 1973 nesměl být v socialistickém Československu vůbec distribuován z ideologických důvodů kvůli zobrazení arabsko-izraelských vztahů.

Když Česká televize po roce 1989 konečně zakoupila vysílací práva, František Filipovský již vážně onemocněl, po mrtvici ztratil hlas a v roce 1993 zemřel. Česká televize proto film nejprve uvedla s titulky a teprve v roce 1998 vznikl první dabing, kde hlavní roli namluvil Jiří Krampol. Filipovský tak nikdy neměl šanci film nadabovat – ne kvůli smrti před premiérou, ale kvůli cenzuře, která premiéru o dvě dekády oddálila.

Falešná Paříž a tragédie v oblacích

Další mýtus se týká samotného natáčení v pařížské ulici Rue des Rosiers. Internetové zdroje často uvádějí, že se ikonické scény z židovské čtvrti natáčely přímo tam. Ve skutečnosti se tam však kvůli napjaté atmosféře a protestům některých ortodoxních obyvatel, kteří filmový štáb označovali za „pornografy„, natáčet nemohlo. Celá ulice byla kompletně a věrně postavena jako kulisa v ateliérech v Saint-Denis/Aubervilliers.

Nejtemnější stín na premiéru filmu však vrhla skutečná tragédie. V den premiéry, 18. října 1973, unesla Danielle Cravenne, manželka tiskového mluvčího filmu Georgese Cravenna, letadlo Air France na lince Paříž–Nice. Ozbrojená puškou požadovala zákaz promítání filmu, který považovala za pro-izraelskou propagandu v době právě probíhající jomkipurské války. Při policejním zásahu na letišti v Marseille byla bohužel zastřelena.

Poselství, které mělo spojovat

Režisér Gérard Oury a scenáristka Danièle Thompson později vzpomínali, že celý incident byl hlubokým a tragickým nedorozuměním. Podle jejich slov byl film vytvořen s cílem šířit poselství tolerance a smíření mezi kulturami. Únoskyně letadla Danielle Cravenne film před svým činem vůbec neviděla a mylně se domnívala, že jde o politicky útočné dílo, přestože jeho skutečným cílem bylo předsudky s humorem bořit.

Slova jednoho z věrných diváků mluví za vše: „Krásná protirasistická komedie. Hlavní hrdina je zde rasista až na půdu, chystá se vdávat dceru, ale shodou náhod se stává nedobrovolně společníkem arabského revolucionáře a spolu se dostávají mezi ortodoxní židy. Navíc v patách s trojicí zabijáků a policií. Tohle zkrátka nešlo pokazit a režisér z toho udělal prvotřídní jízdu.“

Tento nadčasový snímek, který mistrovsky balancuje na hraně bláznivé komedie a hlubokého lidského poselství, si můžete připomenout již brzy. Dobrodružství rabína Jákoba vysílá ČT2 v pondělí 27. července 2026 od 20:00 do 21:40. Připravte se na večer plný nezapomenutelného humoru a nestárnoucí zábavy. A teď upřímně – kdy jste naposledy viděli komedii, která vás dokázala rozesmát a zároveň přimět k zamyšlení?