Dva a půl chlapa by bez ní nebylo ono. Drsná Berta měla tajemství, které diváci dlouho netušili

Seriál, který dokázal zahnat blbou náladu

V seriálu Dva a půl chlapa se většině diváků se vybaví Charlie jako zlobivý majitel domu na pláži, jeho věčně upjatý bratr Alan a domácnost, ve které se problémy řeší alkoholem, ženami a nekonečnými hádkami. Jenže seriál měl ještě jednu postavu, která si dokázala ukrást scénu, aniž by potřebovala pronášet dlouhé monology. Hospodyně Berta přicházela s výrazem člověka, kterého už na tomto světě nemůže nic překvapit. A pokud přece jen mohlo, dala to ostatním pořádně najevo.

Její představitelka Conchata Ferrell měla dar říkat věci, které by si ostatní netroufli vyslovit nahlas. Berta se neklaněla bohatému zaměstnavateli, nebrala si servítky a do domácnosti Harperových přinášela zvláštní směs drzosti, cynismu a překvapivě pevné loajality. Charlieho dokázala setřít jedinou větou a Alana přivést k zoufalství pouhým pohledem. Právě díky tomu se stala jednou z nejvýraznějších postav celého sitcomu, přestože nepatřila k jeho hlavním hrdinům.

Herečka, která se k úspěchu propracovala přes obyčejná zaměstnání

Conchata Ferrell se narodila 28. března 1943 v Západní Virginii. Vyrůstala v prostředí, kde se od lidí očekávalo, že budou pracovat a nebudou si příliš vymýšlet. Její otec pracoval v továrně a dcerám podle hereččiných vzpomínek opakoval, že člověk by měl dělat práci, která mu dává smysl. Nemusí to být žádné velké povolání, důležité je, aby ho těšilo.

Ferrell nejprve vystudovala na Marshallově univerzitě obor sociální studia se zaměřením na vzdělávání. Herectví však nakonec dostalo přednost. Než se jí podařilo prosadit, vystřídala řadu zaměstnání. Pracovala jako servírka, recepční v hotelu, ve výrobě i v kanceláři. Nebyla to tedy cesta, při níž by ji někdo objevil na ulici a okamžitě z ní udělal hvězdu.

Zlom přišel ve chvíli, kdy si vyzkoušela vystoupení před publikem. Smích diváků ji přesvědčil, že právě na jevišti chce být. Odjela do New Yorku a začala se pohybovat v divadelním prostředí. Nebyla přitom typem herečky, která by se chtěla za každou cenu stát celebritou. Zajímaly ji především postavy, které měly charakter, vlastní názory a nebyly jen ozdobou příběhu.

Na divadle slavila úspěch dávno před televizní slávou

V newyorském divadelním světě se Ferrell podařilo získat pozornost už v sedmdesátých letech. Výrazně na sebe upozornila ve hře The Sea Horse, za kterou získala několik divadelních ocenění, mimo jiné Drama Desk Award a Obie Award. Uznání jí přinesla také práce na hře Hot l Baltimore dramatika Lanforda Wilsona. Na této inscenaci se podílela stovkami představení a její zkušenosti z divadla se později promítly i do televizních rolí.

Zajímavé je, že herectví pro ni dlouho nebylo cestou k rychlé slávě. V rozhovorech vzpomínala, že i při divadelním úspěchu dál chodila do zaměstnání, protože si nemohla být jistá, zda jí samotné hraní zajistí živobytí. Na jevišti se cítila doma, ale v New Yorku se jí nedařilo získávat tolik práce, kolik potřebovala. Nakonec se rozhodla přestěhovat do Kalifornie a zkusit štěstí před kamerou.

Filmové publikum ji mohlo vidět například v satirickém dramatu Network z roku 1976, později ve filmu Mystic Pizza s Julií Roberts nebo v Burtonově snímku Střihoruký Edward. Objevila se také v oscarovém filmu Erin Brockovich s Julií Roberts. V televizi účinkovala v řadě seriálů, mezi nimiž nechyběly L.A. Law, Pohotovost, Buffy, přemožitelka upírů nebo Přátelé. Nebyla tedy herečkou jediné role, ačkoli si ji dnes mnozí spojují především s jednou svéráznou hospodyní.

Berta měla být původně jen krátkou epizodou

A teď přichází zajímavost, která může překvapit i fanoušky seriálu. Berta, bez níž si dnes Dva a půl chlapa jen těžko představíme, měla původně v seriálu skončit už po dvou epizodách. Když se do domu Charlieho Harpera nastěhoval Alan se synem Jakem, děj počítal s tím, že hospodyně odejde. Z vedlejší postavy se však stalo něco mnohem většího.

Při konkurzu se o roli ucházelo dvaatřicet hereček. Tvůrci si představovali, že postava bude mluvit s východoevropským přízvukem, a Ferrell si proto připravila i tuto variantu. Současně ale cítila, že by Berta mohla fungovat lépe jejím vlastním hlasem. Rozhodla se proto nabídnout obě možnosti. Nakonec zvítězila přirozenost a její osobitý projev.

Ferrell později vzpomínala, že přišla s představou ženy z dělnického prostředí, která se s ničím nepáře. Tvůrce Chuck Lorre její pojetí zaujal a postupně se k postavě přidávaly další rysy. Berta dostala minulost staré hippie, vlastní kontakty i pověst člověka, který dokáže sehnat téměř cokoli. Sama herečka se v některých jejích vlastnostech poznávala, i když zdůrazňovala, že ne všechno, co Berta dělala, odpovídalo jejímu skutečnému životu.

Po prvních dvou dílech se měla její účast uzavřít. Jenže diváci i tvůrci si rychle uvědomili, že tahle žena má mnohem větší potenciál. Nejprve se vracela jako hostující postava, později se stala pevnou součástí domácnosti. Nakonec vydržela po celých dvanáct sezon seriálu, který běžel v letech 2003 až 2015. Berta se tak proměnila z krátkého dějového zpestření v jednu z tváří, bez nichž by sitcom ztratil značnou část svého kouzla.

Berta říkala nahlas to, co si ostatní jen mysleli

Na postavě bylo přitažlivé i to, že si nedělala těžkou hlavu z Charlieho peněz ani postavení. Zatímco ostatní ženy v jeho životě často podléhaly jeho osobnímu šarmu, Berta ho znala až příliš dobře. Jeho způsob života ji nepřekvapoval a jeho výmluvy ji málokdy dojaly. Když něco potřebovala říct, řekla to bez ohledu na to, zda se to jejímu zaměstnavateli líbilo.

Sama Ferrell přiznala, že Berta jí dovolovala prožívat vlastnosti, které by si ona sama v běžném životě tolik nedovolila. Obdivovala na ní odvahu mluvit bez obalu a neztrácet čas obavami, co si o ní druzí pomyslí. Berta nebyla jen terčem vtipů, ale často jediným člověkem v domě, který se nebál pojmenovat věci pravým jménem.

Přestože seriál stál především na mužských postavách, Ferrell dokázala v mnoha scénách strhnout pozornost na sebe. Její humor nebyl založený jen na ostrých hláškách. Fungovala také díky mimice, načasování a schopnosti dát najevo pohrdání nebo pobavení pouhým pohledem. Není náhoda, že za roli získala dvě nominace na cenu Emmy v kategorii nejlepší herečka ve vedlejší roli v komediálním seriálu, a to v letech 2005 a 2007. Třetí nominaci na Emmy získala už v roce 1992 za dramatickou roli Susan Bloom v seriálu L.A. Law.

Mimo kamery měla úplně jinou tvář

Herečka, která na obrazovce působila jako žena, jež se s nikým nemaže, měla v soukromí i jinou stránku. Byla vdaná za Arnieho Andersona a měla dceru Samanthu. O rodinném životě veřejně nemluvila tolik jako o práci a svůj soukromý svět si chránila. Kolegové na ni vzpomínali jako na vřelou a laskavou ženu, která měla k drsné Bertě daleko.

Po její smrti v říjnu 2020 se ozval také Jon Cryer, představitel Alana Harpera. Připomněl, že Berta byla výtvorem scenáristů, zatímco skutečná Conchata v sobě měla něhu a zranitelnost. Charlie Sheen, který v seriálu ztvárnil Charlieho, ji označil za skvělou kolegyni a opravdovou přítelkyni. Ferrell zemřela 12. října 2020 ve věku 77 let v nemocnici v Los Angeles po komplikacích spojených se srdeční zástavou.

Její odchod zasáhl fanoušky i kolegy. V průběhu desetiletí dokázala, že výrazná herecká osobnost nemusí být vždy v centru pozornosti, aby se divákům vryla do paměti. Někdy stačí správný hlas, přesné načasování a postava, která se nebojí říct to, co ostatní raději spolknou.