Dnes miliony Čechů zajásají: Prima ve 20:15 spustí nejmrazivější apokalypsu

Čtvrtek večer. Už vás bolí hlava z pracovního týdnu a těšíte se, že si konečně odpočinete u něčeho, co vás opravdu pohltí? Máme pro vás tip na film, který vás přikove k obrazovce od první minuty. Gigantický rozpočet, devastující přírodní katastrofy a hvězdné obsazení – to vše v jednom snímku, který změnil pohled celé generace na budoucnost planety. Dokážete uhodnout, o jaké dílo jde?

Příběh začíná nenápadně, hluboko v ledových pustinách Antarktidy. Odlomení ledové masy o velikosti celého státu spustí neviditelnou lavinu událostí, které navždy změní tvář naší planety. Zatímco světoví lídři ignorují varovné signály vědců, příroda se rozhodne vrátit úder s nevídanou brutalitou.

Diváci jsou svědky apokalyptických scén, ze kterých tuhne krev v žilách. Tokio zasáhne krupobití gigantických rozměrů, Los Angeles je drceno ničivými tornády a New York se připravuje na úder gigantické ledové vlny.

Uprostřed tohoto globálního chaosu se však neodehrává jen boj o přežití lidstva, ale především hluboce osobní drama. Jeden odvážný muž se totiž vydává na zdánlivě sebevražednou misi směrem na zamrzající sever. Jeho cílem není zachránit planetu, ale najít svého syna, který zůstal uvězněn v ledovém pekle.

Když se vize stala skutečností

Tento kultovní snímek z roku 2004 nese název Den poté (v originále The Day After Tomorrow). Režisér Roland Emmerich do hlavních rolí obsadil skvělé herce, jako jsou Dennis Quaid, Jake Gyllenhaal, Emmy Rossum, Ian Holm a Sela Ward.

Právě tito protagonisté vdechli filmu lidské srdce, které v mnoha jiných trikových blockbusterech chybí. Dennis Quaid jako klimatolog Jack Hall zosobňuje otce, který se nevzdá za žádnou cenu. Jake Gyllenhaal jako jeho syn Sam zase představuje mladou generaci, která musí čelit důsledkům rozhodnutí svých předchůdců.

Slova jednoho z věrných diváků mluví za vše: „I po letech je to pro mě absolutní král katastrofického žánru. Jasně, ta vědecká stránka je přitažená za vlasy a zamrznutí během pár minut nedává smysl, ale ta atmosféra, když se New York začne plnit vodou a pak zamrzat, je naprosto pohlcující. Dennis Quaid a Jake Gyllenhaal navíc dodávají filmu lidské srdce, které většině moderních trikových filmů chybí.

Klimatologové a odborníci sice poukazují na vědecké nepřesnosti, ale zároveň uznávají obrovský přínos díla. Jak potvrzují závěry klimatických studií zkoumajících vliv filmu na veřejné mínění: „Z vědeckého hlediska je scénář filmu samozřejmě extrémně urychlený a fyzikálně nemožný – kolaps oceánského proudění by nezpůsobil okamžitou dobu ledovou během několika dní. Nicméně film měl obrovský společenský dopad. Dokázal téma globálních klimatických změn přenést z akademických kruhů přímo do obýváků běžných lidí a vyvolat o něm celosvětovou debatu, což se do té doby žádnému vědeckému článku nepodařilo.

Astronomický rozpočet a režisérův životní risk

Gigantické měřítko destrukce vyžadovalo na svou dobu astronomické finanční prostředky. Původní rozpočet filmu v roce 2004 činil 125 000 000 USD. Pokud bychom však tuto částku přepočítali na ceny roku 2026 se zohledněním inflace, dostaneme se na neuvěřitelných 205 000 000 USD.

Snímek se tak v dnešních cenách řadí po bok nejdražších moderních blockbusterů, přičemž velká část financí padla na tehdy průkopnické digitální triky simulující destrukci měst vodou a ledem. Obrovský rozpočet byl pro studio velkým riskem, který na sebe částečně převzal sám režisér.

Aby Roland Emmerich získal dostatečný rozpočet na revoluční vizuální efekty, vzdal se svého pevného režisérského honoráře ve výši 10 milionů dolarů výměnou za 10 % z budoucího zisku filmu. Tento odvážný krok se mu extrémně vyplatil, protože film celosvětově vydělal přes 552 milionů dolarů.

Skutečný mráz a strach z americké invaze

Natáčení provázely i bizarní situace, které vyděsily nic netušící veřejnost. Když americká armáda zapůjčila pro závěrečnou záchrannou scénu několik vrtulníků UH-60 Blackhawk, musely kanadské úřady oficiálně uklidňovat obyvatele Montrealu, kde se natáčelo, že město nebylo napadeno Spojenými státy.

Herci si během natáčení sáhli na dno svých sil. Přestože se většina scén v interiérech natáčela ve vyhřátých ateliérech, exteriérové scény se točily v Montrealu během tuhé zimy, kdy teploty klesaly až k -30 °C. Herci tak nemuseli chvění a páru od úst vůbec předstírat.

Kolem natáčení koluje také několik mýtů. Propagační materiály často vyvolávají dojem, že se film natáčel přímo v ulicích New Yorku. Ve skutečnosti se drtivá většina scén, včetně zatopené a zamrzlé knihovny, natáčela v kanadském Montrealu a Torontu. V New Yorku se točilo jen minimum záběrů kvůli přísným bezpečnostním opatřením po 11. září 2001.

Další známá legenda se týká amerického vesmírného úřadu. Koluje mýtus, že NASA svým zaměstnancům uvalila absolutní cenzuru a zakázala jim o filmu mluvit. Ve skutečnosti šlo o interní e-mailové doporučení PR oddělení Goddardova střediska vesmírných letů, které vědcům radilo, aby se vyhýbali oficiálním komentářům srovnávajícím vědeckou fikci filmu s realitou, aby instituce nebyla zatahována do politických debat o klimatických změnách.

Diváci i kritici se shodují

Film si na ČSFD drží solidní hodnocení 73 %, na IMDB pak 6,5/10. Přestože někteří kritici vytýkali vědecké nepřesnosti, diváci oceňují především emocionální sílu příběhu a vizuální stránku. Tržby přes půl miliardy dolarů mluví jasně – Den poté se stal jedním z nejúspěšnějších katastrofických filmů všech dob.

Nenechte si ujít tento strhující zážitek, který vás přiměje přemýšlet o síle přírody i lidské odhodlanosti. Film můžete sledovat na televizní stanici Prima ve čtvrtek 6. srpna 2026 od 20:15 do 22:40. Připravte se na mrazivý večer plný napětí.

A teď otázka na vás: Kdybyste museli přežít globální klimatickou katastrofu, zůstali byste ve městě, nebo byste se vydali na nebezpečnou cestu za svými blízkými?