Chatova země s drsňákem Charlesem Bronsonem potěší milovníky sedmdesátek

Pro milovníky filmů je vždy poměrně jasné, v jakém desetiletí se film natočil. Společnost se totiž mění a s ní i to, co lidé chtějí ve filmech vidět, nebo co si tvůrci myslí, že by diváky zajímalo. Jen zřídkakdy se tvůrci umí vyhnout zažitým šablonám, které chtějí diváci, tvořící nejaktivnější návštěvníky kin, vidět.

Dnes jsou v USA nejčastějšími návštěvníky kin mladí a svobodní Afroameričané, čemuž se přizpůsobuje i tvorba amerických filmů a herecké obsazení. V sedmdesátkách si lidé v kině chtěli vychutnat právě takové neohrožené hrdiny, kteří nemají nadlidské schopnosti a teprve životní zkoušky z nich udělají lepší lidi. Rasismus byl v té době silně vnímaným pojmem a filmy odrážely skutečné problémy společnosti, přestože je často promítaly do jiné doby.

O filmu

Apačský míšenec Chato (Charles Bronson) se během návštěvy zapadlého městečka v Novém Mexiku dostane do obyčejné potyčky s tamějším šerifem kvůli svému rasovému původu. Bohužel v té době nebyl jiný než střelecký dialog akceptovatelný. V sebeobraně je nucen strážce zákona zastřelit. Musí se rychle vydat na útěk před krvežíznivou bandou pronásledovatelů v čele s kapitánem Whitmorem (Jack Palance). Početná skupinka bílých osadníků plánuje s Chatem učinit krátký proces a vydává se po jeho stopě hluboko do apačského území. Poháněni nenávistí a touhou po pomstě si ovšem neuvědomují, že v nehostinné krajině plné skal se sami stávají kořistí. Doma je tam Chato. Nelítostný western britského režiséra Michaela Winnera představuje velmi působivé svědectví o civilizačním střetu amerických osadníků s původními indiánskými obyvateli.

Herec Charles Bronson

Na vrcholu dlouhé kariéry ztělesnil Charles Bronson (1921–2003) hmatatelnou drsnost a realismus, charakteristické rysy pro filmový průmysl 70. let. Bronsonův nekonvenční vzhled a stoické vystupování z něj udělaly perfektního představitele kladných hrdinů, kteří tak na první pohled nevypadají. Herec byl velmi populární i v zahraničí a stal se určitým prototypem amerických filmových hrdinů.

Kuřákem od dětství

Bronson se narodil jako Charles Buchinsky v roce 1921 a byl přírůstkem do velké rodiny – byl jedenáctým z patnácti dětí. Rodina se snažila vyjít s penězi, ale chudoba byla všudypřítomná. Bronson musel občas do školy nosit šaty po sestře, nechal si oholit hlavu, abys se zbavil vší, a cítil se povinen začít pracovat v nedalekých uhelných dolech ve věku 10 let. Také na sebe prozradil, že hlad a stres řešil žvýkáním tabáku a od devíti let kouřil.

Bronson se vždy zajímal o umění. Poté, co sloužil v armádě během druhé světové války, se ocitl v Atlantic City, kde dělal příležitostné práce. Jedna herecká skupina ho pozvala, aby jim namaloval kulisy, a Bronson zjistil, že hraní by ho mohlo bavit. Svou první malou roli dostal proto, že si na požádání uměl odříhnout.

Svým výrazným vzhledem si v herecké branži hodně pomáhal, ještě ale musel zapracovat na příjmení

Když v Hollywoodu zavládla protikomunistická nálada, bál se, že by mu příjmení Buchinsky mohlo při budování kariéry vadit. Když to jednou řešil při jízdě autem, jeden herecký kolega ukázal na ceduli u cesty, kde stálo Bronson. A jak se ukázalo, byla to dobrá volba.

K zajímavostem patří, že herec o sebe hodně dbal a jeho spolubydlící v dobách začátku kariéry o něm prohlásil, že uměl skvěle žehlit. Bylo o něm také známo, že se bojí požárů. Proto během natáčení chtěl vždy ubytování v nízkých patrech hotelu, aby mohl v případě požáru snadno uprchnout. Při setkávání s lidmi si nikdy nepodával ruku. Bál se přenosu bakterií.

Pro novináře byl postrachem. Byl velice málomluvný a také měl nejraději role, kde moc nemusel mluvit. O svých rolích nerad mluvil a tvrdil, že ho baví spíše o nich přemýšlet a nezajímá ho, co si o nich myslí ostatní.

Zatímco Bronson byl ve Státech po část své kariéry průměrnou filmovou hvězdou, v jiných zemích byl megahvězdou. Italští filmoví diváci mu říkali „Il Brutto“ (Ošklivec) a ve Francii byl jedním „ze svatých monster“ kinematografie. Jeho filmy v cizině často vydělaly více než v Severní Americe.

Srdce diváků si získal filmy jako Tenkrát na Západě, Tucet špinavců, Velký útěk, Bitva v Ardenách a Zlé časy.

Tentokrát si ho připomeneme ve filmu Chatova země na Prima Max 27. 6. odpoledne.