Typicky se jedná o jídla, kde cibule tvoří aromatický základ, například vývary, omáčky, guláše, smaženice, ale i studené saláty či pečivo, kde její vůně zvýrazňuje celkový chuťový profil.
Pláč je způsoben uvolňováním sirných sloučenin, které dráždí oči. Tyto sloučeniny jsou zároveň klíčovou součástí komplexního aromatického profilu cibule, jenž vnímáme jako její charakteristickou vůni.
Ano, intenzita a nuance vůně se výrazně liší mezi červenou, žlutou či šalotkou. Stejně tak syrová cibule voní jinak než restovaná, karamelizovaná nebo vařená, díky chemickým reakcím během tepelné úpravy.
Mezi osvědčené metody patří potírání rukou nerezovou ocelí, citronovou šťávou nebo solí. Pro nádobí pomáhá namáčení v roztoku octa nebo sody bikarbony, následované důkladným umytím.
Za charakteristickou vůni cibule jsou primárně zodpovědné organosírové sloučeniny, jako jsou thiosulfináty a propanthial S-oxid, které se uvolňují po narušení buněčných stěn.
