Zítřejší večer způsobí v Česku absolutní senzaci: ČT2 ve 20:00 spustí nejelegantnější filmový zážitek

Sobotní večer je jako stvořený pro útěk do světa, kde se lesk hedvábí mísí s vůní jedu a kde každý úsměv může znamenat rozsudek smrti. Představte si honosné sály plné svíček, šelest těžkých roušek a šepot intrik, které rozhodují o životech i říších. Právě takový zážitek vás čeká dnes večer – velkolepé drama ze sedmnáctého století, kde se osudová láska střetává s černou magií a kde minulost skrývá tajemství, jež může všechno změnit.

Hlavní hrdinka, zlomená ztrátou milovaného muže, je násilím vtažena zpět do světa, kterému se zoufale snažila uniknout. Panovník jí svěřuje nebezpečnou misi: podmanit si divokého perského velvyslance. V prostředí, kde každé slovo může být pastí a každý spojenec potenciálním vrahem, však čeká mnohem větší zkouška.

Žárlivost královy milenky, satanistické rituály, travičské aféry – to vše bledne ve chvíli, kdy se z minulosti vynoří šokující pravda. Muž, jehož smrt kdysi oplakala, možná stále žije. Cesta za odpovědí vede přes zradu, smrt a nebezpečí, kde hranice mezi přáteli a nepřáteli mizí v šeru dvorských intrik.

Když se Versailles otevřel kamerám

Tímto legendárním snímkem je Angelika a král z roku 1966, třetí pokračování ságy o nezkrotné markýze andělů. V hlavní roli září Michèle Mercier, jejímž osudovým partnerem je charismatický Robert Hossein jako Joffrey de Peyrac. Krále Ludvíka XIV. ztvárnil Jacques Toja, perského velvyslance Sami Frey a intrikující madame de Montespan Estella Blain.

Režisér Bernard Borderie natáčel v roce 1965 ve francouzsko-italsko-německé koprodukci s rozpočtem, který předčil vše předchozí. Díky komerčnímu triumfu prvních dílů získal produkce něco nevídaného: povolení natáčet přímo v autentických prostorách zámku Versailles. Žádné kulisy, žádné ateliéry – jen skutečné sály, kde kdysi kráčeli králové.

Film jako jeden z prvních francouzských poválečných snímků prorazil do široké distribuce v USA. Vizuální velkolepost versailleských komnat dodala příběhu hloubku, kterou žádná kulisa nemohla napodobit. Zatímco diváci prožívali romantické scény, v zákulisí vřela zcela jiná atmosféra.

Ovesné seno a vzpoura proti autorce

Legendární Jean Rochefort, který ztvárnil postavu Desgreze, natáčení otevřeně bagatelizoval. Tyto snímky nazýval „ovesné seno“ či „filmy na oves“. Účinkoval v nich čistě kvůli penězům na krmení svého nákladného chovu koní. Žádná umělecká ambice, jen pragmatický byznys.

Ještě ostřejší konflikt zuřil mezi tvůrci a autorkou knižní předlohy. Spisovatelka Anne Golon proti filmovému zpracování ostře protestovala. Scénáristé Bernard Borderie, Alain Decaux a Francis Cosne její námitky ignorovali. Autor dialogů Daniel Boulanger její protesty smetl ze stolu s tím, že filmová hrdinka je jen „malá kurvička, která chce dostat každého muže“.

To bylo v přímém rozporu s knižním pojetím inteligentní a vzdělané ženy. Golon se cítila zrazena, její literární vize byla obětována komerčnímu úspěchu. Přesto – nebo právě proto – se film stal celosvětovým fenoménem.

Milionový honorář a zlatá klec

Po dokončení Angeliky a krále se Michèle Mercier rozhodla pro radikální krok. Vypověděla smlouvu kvůli vyčerpání a jednostranným podmínkám. Producenti v panice hledali náhradu – uvažovali o Ursule Andress či Claudii Cardinale. Zahraniční koproducenti však odmítli projekt bez Mercier financovat.

Herečka se ocitla v silné vyjednávací pozici. Pro zbývající dva díly si vymohla astronomický honorář 1 milion franků za každý film. V přepočtu na kupní sílu roku 2026 to odpovídá přibližně 1,5 milionu EUR, tedy zhruba 37,5 milionu korun za jeden snímek. Stala se jednou z nejlépe placených evropských hereček své éry.

Režisér Bernard Borderie dokázal vytvořit vizuálně konzistentní a nesmírně přitažlivý filmový svět. Ten sice literární puristy a samotnou autorku pobuřoval odklonem od knihy, ale pro širokou veřejnost definoval podobu historické romance 60. let. Pro Michèle Mercier se však role stala zlatou klecí – přinesla jí celosvětovou slávu srovnatelnou s Brigitte Bardot, ale zároveň ji profesně zaškatulkovala natolik, že z jejího stínu už nikdy neunikla.

Slova jednoho z věrných diváků mluví za vše: „Francouzská dvorská společnost je tu vykreslena přesně podle mých romantických představ. Nechybí intriky, žárlivost, travičské aféry ani mrazivá scéna se satanistickým rituálem. A k tomu ta nádherná, podmanivá hudba Michela Magnea a charismatický Robert Hossein. I když je tu méně akce než v jiných dílech, atmosféra Versailles je pohlcující,“ říká fanoušek na ČSFD.

Sobotní večer patří Angelice

Nenechte si ujít tento nestárnoucí klenot evropské kinematografie, který v sobě spojuje lesk královského dvora s temnými stíny lidských vášní. Snímek Angelika a král můžete sledovat v sobotu 19. září 2026 od 20:00 do 21:45 na stanici ČT2.

Máte rádi historické romance s pořádnou dávkou intrik a napětí, nebo preferujete modernější žánry?