Často se tento koncept objevuje v dramatických, thrillerových, hororových nebo psychologických příbězích. Může jít o zápletky s pomstou, nápravou, výchovou, testováním odvahy nebo o záměrné budování napětí u postavy či diváka.
Motivace se liší, ale zahrnují touhu po spravedlnosti, snahu potrestat, předat lekci, vyvolat sebereflexi, získat kontrolu nad situací, odhalit slabosti, nebo prostě užívat si mocenské pozice či manipulace.
Může vést k psychickému traumatu, zásadní změně chování postavy, odhalení skrytých pravd, zvratům v ději, prohloubení vztahů nebo k eskalaci konfliktu. Strach může být katalyzátorem pro klíčové události a rozhodnutí.
Nejčastěji se s ním setkáme ve filmu, literatuře (zejména romány a povídky), divadelních hrách a občas i v seriálech nebo videohrách, kde je psychologické napětí a vývoj charakteru klíčové pro vyprávění.
Eticky se zvažuje legitimita manipulace, míra a účel utrpení, které je vyvoláno. Psychologicky se zkoumá vliv strachu na psychiku, jeho krátkodobé i dlouhodobé následky a motivace jednající strany či psychologické profily zapojených osob.
