Animatronické modely využívají kombinaci mechanických systémů, hydrauliky nebo pneumatiky pro pohyb, elektronického řízení a často i počítačového programování pro koordinaci pohybů a výrazů.
Primárně se uplatňují ve filmovém průmyslu pro speciální efekty, v zábavních parcích pro atrakce, v muzeích pro realistické expozice, v divadlech a občas i v reklamě či interaktivních instalacích.
Zatímco oba využívají robotiku, animatronické modely jsou primárně navrženy pro estetické zobrazení a napodobování živých bytostí, často s důrazem na vizuální věrnost a expresivitu, zatímco klasické roboty jsou spíše o funkčnosti a plnění úkolů.
Ano, tematické články se mohou zabývat historií animatroniky, představovat průkopníky v oboru, klíčové technologické pokroky a milníky, které formovaly toto specifické pole od jeho počátků po současnost.
Obsah často zahrnuje pohledy na kreativní proces, umělecký design, výzvy při napodobování realistických pohybů a výrazů, a také na psychologický dopad, který mají tyto modely na diváky.