Zajímavá vztahovka na pozadí politických událostí. To je televizní film Balada o pilotovi se šarmantním Švehlíkem

Jiří Stránský roky slýchával o otci své ženy, ale trvalo mu velice dlouho, než získal k jeho příběhu dost materiálů, aby z nich mohl vytvořit ucelený životní příběh. Nakonec se jeho úsilí vyplatilo a ve sklepích vojenského archivu našel to, co potřeboval. Dokonce se materiály podařilo zachránit i poté, co je částečně zničila povodeň v roce 2002.

Smrt manželky ještě více Stránského motivovala, aby příběh jejího otce dokázal střípek po střípku poskládat. Balík (ve filmu Malík) odešel na začátku druhé světové války coby letec RAF ze země přes Polsko, aby bojoval proti Hitlerovi. Nakonec ho Sověti zavřeli do gulagu.

Odtud československé zajatce vysvobodil generál Píka, ale na pokyn Stalina skončili na lodi kolem světa a pevnou půdu pod nohama získali až v Anglii. Jeho životní příběh je inspirativní, protože se nezalekl ztráty osobní svobody a rozhodl se zasvětit svůj život prosazování dobra za cenu ohrožení vlastního bezpečí.

Když se po válce celkem dva a půl tisíce pilotů, kteří sloužili u britského královského letectva, vrátilo domů, nečekali, že by je někdo uctíval jako hrdiny, ale odsouzení za velezradu bylo drsným poznáním reality.

O filmu

Balada o pilotovi se odehrává v době plné euforie z nově nabytého míru, kdy se válkou zborcená síť mezilidských vztahů začala znovu utvářet. Zprvu se mělo za to, že vládu přebírá prvorepubliková demokracie, ale osud Československé republiky byl nakonec jiný. Stále větší vliv měli komunisté a velice brzy se dokázali infiltrovat do všech společenských oblastí.

Jejich obětí se stal i příslušník RAF, kapitán Emil Malík (David Švehlík), který se se svými kolegy vrátil domů, k rodině do Prahy. Před válkou byl Emil Malík slavným pilotem.

Ústřední linkou Malíkova příběhu je jeho vztah s manželkou Karlou, na němž se podepsalo šest válečných let. Jako manželka zahraničního vojáka si prožila tři roky v koncentračním táboře ve Svatobořicích a o jejich děti se musela postarat její sestra. To se samozřejmě na manželských vztazích silně podepsalo.

Balada o pilotovi zaznamenává nejen dramatické akce Malíka a jeho kolegů z RAF, ale i nátlakové akce sovětské NKVD, Lidového komisariátu pro vnitřní záležitosti, který se snažil získat jeho spolupráci za každou cenu...

Zajímavý a do detailu propracovaný scénář doplňuje skvělé herecké obsazení, výrazné prokreslení poválečné každodennosti a skvěle jsou zachyceny i první kroky „sovětizace“. Mimořádně zajímavé je i dramatické zachycení komunistického zločince Bedřicha Fricka Reicina. Celý příběh je hodně pochmurný, plný tragických okamžiků, bez humoru. Je to tragédie velkého lidského života a také výrazné skupiny národních hrdinů, legionářů druhého odboje.

Skutečný osud pilota Balíka

Po válce nastoupil jako pilot u ČSA. Komunisté však o sobě dávali vědět a bylo jasné, že osud britských letců nebude úplně růžový. Balík dostal pracovní nabídku od holandské KLM a hodlal ji využít.

Jeho poslední let u Československých aerolinií, před nástupem v Holandsku, směřoval z Paříže do Prahy. Nad českým územím zavládlo velmi špatné počasí. Karel Balík se třikrát neúspěšně pokusil o přistání. Když zahájil čtvrtý pokus, dostal od věže pokyn k sestupu. Bohužel byl jeho letoun pod sestupovou rovinou a začal dosedat před začátkem přistávací dráhy. Když to posádka zjistila, přidala plyn, ale havárii už nešlo zabránit. Dopravní letadlo narazilo do vypuštěné retenční nádrže a začalo hořet. Na palubě přežili z patnácti osob tři pasažéři a druhý pilot, kterého z vraku vytáhl Karel Balík. Stihl ještě vyprostit dva cestující, kteří nakonec zemřeli, stejně jako Karel Balík. Ten podlehl četným vnitřním zraněním a krvácení.

Manželce Vlastě Balíkové sice pojišťovna vyplatila pojistku, ale o peníze přišla v roce 1953 při výměně peněz. Poté pobírala nejnižší vdovský důchod, ze kterého musela vyžít více než dvacet let.

Ve vysílání 28.10. na ČT1.