Magda obdrží 10 000 Kč na sbírku. S kým bude muset povečeřet?

Magdu překvapí štědrý příspěvek a to, co se k němu pojí…

V pátek se Magdě podařilo vybrat na sbírku pro mobilní hospicy dalších deset tisíc korun. Dohromady jich tedy získala šedesát, což byla základní částka, kterou si na počátku stanovila. Úspěšně završit kampaň jí pomohl neznámý dárce, s nímž teď ale bude muset jít na večeři. Právě takovou odměnu si totiž za svůj příspěvek vybral.

Když se o tom dozvěděl Prokop, nebyl samozřejmě dvakrát nadšený. Jeho přítelkyně se koneckonců chystala na rande s tajemným cizincem, jehož úmysly mohly být jakékoliv. I Otík, jenž celou tu odměnu s večeří vymyslel, musel uznat, že kdyby se na podobnou schůzku vypravila Hedvika, byl by pořádně nervózní. Magda však odmítla zbytečně plašit. Prostě se s dotyčným mužem sejde na veřejném místě, kde ji lidé dobře znají a kde jí nic nehrozí – v hospodě U Jindřicha. Jestliže si dárce myslel, že budou mít dostaveníčko v nějakém nóbl podniku, pak zkrátka bude muset polknout zklamání.

Ani Kateřina neví, kdo pro Magdu zamluvil hospodu

Prokop doufal, že Magdu bude moci k Henrymu doprovodit a od některého z vedlejších stolů na ni nenápadně dohlížet. Plán ale selhal, když se ukázalo, že záhadný dárce rezervoval celou hospodu jen pro dva, aby prý mohla Magda zahrát pouze pro něj.

V pondělí se Magda s Prokopem vypraví k Henrymu, aby zjistili nějaké podrobnosti. Kateřina je ochotná usadit Prokopa někam stranou, to by snad nemělo nikomu vadit. Kdo je však oním tajemným přispěvatelem, netuší ani ona. Ví jenom tolik, že Henry má dvojici během večera obsluhovat a že květiny pro krásnou zpívající nevěstu doručil kurýr. Co teď? Magda si přinese klávesy, nejistě se usadí k prostřenému stolu a… Vyčkává.

Teď se ukáže pravda! S kým Magda povečeří?

Uběhne asi půl hodiny a neznámý muž pořád nikde. Magda už z toho začne být rozhozená a má sto chutí se prostě sebrat a odejít, když náhle Prokop přizná, že ten dárce tady vlastně celou dobu byl. Ano, to on poslal Magdě deset tisíc korun na sbírku, přestože už jí předtím přispěl třemi tisíci.

Zkrátka nechtěl, aby večeře padla do rukou někomu jinému. Toužil Magdu podpořit, ale zároveň také trošku potrápit, aby si jednou provždy zapamatovala, že není správné nabízet svou společnost takhle veřejně cizím lidem. Navíc chtěl celou tu sbírku nějak šťastně uzavřít, poněvadž měl pocit, že mezi nimi vyvolává rozepře už příliš dlouho.

Magda nevěří svým očím a neví, co si myslet. Má se zlobit nebo smát? Možná kapku od obojího. Ve výsledku je ale samozřejmě ráda, že se z podezřelého dárce vyklubal její přítel.