Troškův tajemník z Hoštic byl činorodý člověk. Uměl 9 jazyků, dirigoval orchestr a pro radost si občas zahrál ve filmu

Troškův tajemník z Hoštic byl činorodý člověk. Uměl 9 jazyků, dirigoval orchestr a pro radost si občas zahrál ve filmu

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře
Divadlo se stalo smyslem jeho života a právě jeden chybný krok do prázdna mu způsobil tragický pád, ze kterého už se nevzpamatoval. Ani v penzi si nedokázal život bez divadla představit, a tak navzdory pokročilému věku prováděl turisty Stavovským divadlem. Po pádu do orchestřiště zemřel, bylo mu pětaosmdesát let.
Obsah článku
  1. Šlo mu všechno, do čeho se pustil
  2. Obdivoval ho i Svěrák
  3. Smutný konec dobrého člověka

Pavel Vondruška byl populární především jako dlouholetý člen Divadla Jára Cimrmana. Miloval divadlo a diváci, přátelé a režiséři zase milovali jeho. Byl také úspěšný hudebník a dirigent. Všichni obdivovali jeho kulturní rozhled, hudební nadání a schopnost domluvit se mnoha jazyky.

Uměl hrát na několik hudebních nástrojů, zajímala ho historie i divadlo. Tento nepatrný a velice skromný člověk, který se nikdy nedral do popředí, byl v podstatě obrovskou živoucí encyklopedií,

komentoval nečekanou smrt herce režisér Zdeněk Troška, který ho obsadil do role tajemníka v nestárnoucí trilogii Slunce, seno…

Šlo mu všechno, do čeho se pustil

Pavel Vondruška se narodil 15. listopadu 1925 a chtěl se věnovat především hudbě. Po maturitě na Státní konzervatoři studoval na HAMU v dirigentském oddělení a ještě si přibral operní dramaturgii a také operní režii. Už během studia dělal od roku 1951 v Národním divadle korepetitora a stal se sbormistrem a dirigentem Pražské zpěvohry. Působil také jako dirigent symfonického orchestru Armádního uměleckého souboru Víta Nejedlého, Moravské filharmonie, opery Státního divadla v Ostravě a Hudebního divadla v Karlíně. Působil také jako pedagog na pražské HAMU.

Obdivoval ho i Svěrák

Ve zralém věku spojil Pavel Vondruška život se dvěma scénami – Národním divadlem a Divadlem Járy Cimrmana. V Národním divadle se mu opravdu dařilo a pracoval zde na mnoha významných pozicích jako šéf a dirigent činohry, skladatel scénické hudby nebo dirigent operních a baletních představení.

V roce 1969 se přidal do souboru Divadla Járy Cimrmana, protože se chystalo představení Hospoda na mýtince a byl třeba hudebník. Nakonec se ukázalo, že je Vondruška i skvělý herec, a tak se zdržel celých čtyřicet let a objevil se ve třinácti uvedených hrách. Svěrák ho se svým partnerem Smoljakem rád obsazoval do svých filmů. Objevil se jako moderátor v komedii Jáchyme, hoď ho do stroje, jako Svátek ve filmu Marečku, podejte mi pero!, oddávající úředník v Kulovém blesku nebo klavírista ve Vrchní, prchni.

Smutný konec dobrého člověka

Po odchodu do penze se ještě objevoval na divadelním jevišti, ale nakonec se ujal práce průvodce a prováděl cizince, kteří byli šokováni jeho znalostmi. V prosinci 2010 při provádění budovou Stavovského divadla šlápl vedle a zřítil se do orchestřiště. Utrpěl vážná zranění a v pražském Motole ho lékaři uvedli do umělého spánku. Strávil v něm několik týdnů a probral se jen jednou, na krátkou dobu. Zdeněk Svěrák měl štěstí, že u toho byl. Byl posledním člověkem, který s ním hovořil. Pavel Vondruška zemřel 5. února 2011 a přátelé řekli, že pro něj byla smrt vysvobozením. Život, který by vedl, už by nechtěl žít.

Reakce k článku

Podělte se o svou reakci
Komentáře