Specialisté: Příběh zastřelené Karolíny pokračuje

Svým rychlým odchodem z místa činu vzbudil Rosenbaum (Jan Vlasák) u policistů podezření, že se ukrývá před spravedlností. On se ale spíš ukryl ke svému právníkovi, protože se bál o svůj život. Advokát Resler (Jan Hrušínský) vymyslel plán, jak odlákat střelcovu pozornost, a tak předstíral odlet svého klienta zpět do Ameriky. Musel mu ovšem zajít do hotelu pro věci, aby působil plán věrohodně. Tam už ho ale předběhli policisté, kteří pokoj hlídali, aby věděli, kdo jej případně navštíví. Resler však tvrdil, že netuší, kde jeho klient je. 

Všechny indicíe k vyřešení vraždy Karolíny se sbíhají ke staré dámě Hiklové (Dana Syslová), babičce zastřelené Karolíny. Ta velice úspěšně dlouhou dobu vodila policii za nos. Byla to prostě jen truchlící stará žena, která přišla o svou jedinou příbuznou.  

Marné bylo také pátrání po jejím zahradníkovi. Z toho se nakonec vyklubal bývalý zaměstnanec syna Hiklové, který pracoval jako ostraha v klenotnictví, dokud byl její syn naživu a provozoval obchod se šperky. Jak vyplynulo z vyšetřování, moc úspěšný nebyl – udělal velké dluhy. Také informace, že vilu koupil manžel Hiklové po válce, byla jedna velká lež, kterou stará dáma zakrývala pravdu. 

Tu se dozvěděli policisté až od Rosenbauma, kterého vylákala z úkrytu mladá zlodějka, jež se v minulé epizodě nechala lapit při pokusu o krádež ve vile Hiklové. 

Rosenbaum tak skončil v doprovodu právníka na policii, kde po jeho výpovědí najednou začalo vše dávat smysl. Na povrch vyplavaly zfalšované doklady k vile, kterou manžel Hiklové prakticky původním majitelům Rosenbaumovým ukradl. Ani desetiletý soudní spor nedokázal křivdu napravit. Jenže když Hiklová zůstala sama a jej syn stihl před smrtí všechny peníze utratit, staré dámě už důchod na život a na nákladnou údržbu luxusní vilky nestačil. Sáhla tedy do rodinného dědictví Rosenbauma – začala přes internet prodávat ty nejvzácnější šperky, které měli původní majitelé v domě ukryté. Právě díky těmto prodejům Artur Rosenbaum zjistil, že jeho dědictví se našlo, a když potom uviděl na fotografii v novinách náhrdelník na krku Karolíny, vydal se do Čech, aby se pokusil získat alespoň rodinné skvosty, když už se vzdal naděje, že by vysoudil dům. 

To Hiklovou vystrašilo. Bála se, že by kvůli šperkům mohlo být zpochybněno i vlastnictví domu. Rozhodla se tedy, že se dotěrného Američana zbaví. Posloužit jí měl zahradník, kdysi loajální zaměstnanec jejího syna. 

Jenže ten místo Američana zastřelil její vnučku Karolínu. Když to staré dámě došlo, kdo její jedinou příbuznou zabil, rozhodla se spravedlnost vzít do svých rukou a střelce sama v jeho bytě ve spánku zabila. Muž obýval byt, který mu před lety dal její syn, a ona měla klíč. Bylo to snadné a stará dáma měla pocit, že tím smrt vnučky pomstila. 

Až Strouhal jí vmetl do tváře, že svou vnučku zabila vlastně sama, a to svou hamižností a bezohledností, což bude její svědomí do konce života užírat. Zbraň nalezená u Hiklové byla totožná se zbraní, kterou byl zastřelený najatý střelec.  

Jen ten náhrdelník, který Karolína slíbila vrátit Rosenbaumovi, protože na rozdíl od své babičky pochopila, že mu patří, se nějak v důkazech nenašel. Když se Strouhal loučil s Američanem, něco ho při podání rukou zastudilo v dlani. Šperk se k němu nakonec oklikou přece jen dostal.