Seriálový Jiří Markovič odhalí další legendární případ české kriminalistiky. Tentokrát půjde o spartakiádního vraha

A diváci se hned po odvysílání mohli začít těšit na nový případ. Tentokrát se kamery vrátí zpět do roku 1985, kdy celé Československo žilo přípravami na spartakiádu. A s ní už zůstane navždy spojeno jméno Jiřího Straky, sotva odrostlého chlapce, který šokoval svým vražděním nejen běžné obyvatele, ale i kriminalisty.

Metoda Markovič: Straka

Druhá řada série Metody Markovič, tentokrát s podtitulem Straka, zmapuje další slavný případ legendárního kriminalisty Jiřího Markoviče. Kvůli spartakiádě se měla Praha brzy zaplnit mladými ženami a muži z celé republiky. Jenže Praha nebyla bezpečná a v ulicích řádil nevyzpytatelný sériový vrah. Pro policii začala hra s časem pod neuvěřitelným tlakem státních orgánů. Stovky policistů a policistek se pustili do pátrání po tom, koho se bála celá země.

Od začátku pro nás bylo důležité, abychom především vzdali hold vyšetřovateli Jiřímu Markovičovi a jeho práci, a zároveň divákům nabídli kvalitní dobovou žánrovku,

říká kreativní producent Voyo Tomáš Hruška a pokračuje:

Jsem rád, že sérii ocenila jak odborná, tak širší veřejnost a že jsou z ní diváci Voyo nadšení. Je to pro nás samozřejmě závazek, abychom i v druhé sérii naplnili a možná i předčili divácká očekávání. Už teď snad můžu naznačit, že bude v lecčem jiná a Markovičova metoda v ní bude procházet těžkými zkouškami.

Scenárista obou sérií Jaroslav Hruška pak doplňuje:

Vždycky jsem si říkal, že filmy a seriály, to je něco, co dělají lidé s lidmi o lidech a pro lidi. Takže máme přirozeně radost, když slyšíme pozitivní reakce a vidíme, že jsme tu část ‚pro lidi‘ naplnili. Jeden z cílů, který jsme si na začátku celého projektu dali, bylo představit postavu Jiřího Markoviče a jeho vyšetřovací metody pokud možno zábavnou formou, tak abychom mohli oslovit co nejširší diváckou obec. Měli jsme od vedení Novy obrovskou podporu a tvůrčí svobodu, což je myslím na výsledku znát. A jsem rád, že to nám a rodině Jiřího Markoviče vrací to množství energie, které jsme spolu s Jiřím Markovičem do celého projektu vložili.

Oproti primitivnímu prosťáčkovi Hojerovi, u kterého kriminalisté museli najít vhodný přístup a způsob komunikace, který ho rozmluví, byl Straka Markovičovi mnohem komplikovanějším a záhadnějším „protihráčem“. Klamal jak svým chlapecky nevinným zjevem, tak svým chováním. Byl nadprůměrně inteligentní, líbil se dívkám, přesto po nocích přepadával, znásilňoval, vraždil. Na rozdíl od případu Hojera, kdy pachatel projektoval vzory chybějících rodičů, je to v případě Straky naopak. Jiří Markovič měl v té době skoro stejně starou dceru a nutně si pokládal otázku, jak by se zachoval v případě, že by byl rodičem Straky on.

Kdo byl Jiří Straka?

Spartakiádní vrah, Jiří Straka, si vysloužil tuto přezdívku od novinářů, a to i přesto, že jeho řádění začalo ještě před vyvrcholením celostátní spartakiády v Praze. Právě díky blížící se spartakiádě byl vyvíjen tlak ze strany veřejnosti na rychlé zatčení nebezpečného pachatele.

Jiří Straka pocházel z úplné a spořádané rodiny. Měl dva bezproblémové sourozence. Sestra studovala pedagogickou školu a bratr chodil na základní školu.

Jiří byl ale už od dětství trochu komplikovaný, dostával ale všechnu rodičovskou lásku i lékařskou péči. Už v osmi letech byl na psychiatrickém vyšetření, které odhalilo syndrom psychomotorického neklidu s neurotickými rysy a projevy.

Jeho řádění začalo na jaře roku 1985

8. dubna 1985 okolo jednadvacáté hodiny se jeho první obětí stala třiadvacetiletá žena, kterou Jiří Straka přepadl v malém lesíku na Praze 4. Jeho oběť byla udušena a tělo podle závěrů pitvy vykazovalo známky sexuálního násilí. Už za necelý měsíc byla nalezená na Praze 8 třicetiletá lékařka s ramínkem od podprsenky omotaným kolem krku. Rovněž šlo o sexuální násilí, a proto se vraždy začaly vyšetřovat společně.  

Ještě ten samý den byla nedaleko místa nálezu druhé ženy přepadena další čtyřiadvacetiletá žena, která se však ubránila a stala se první svědkyní. Kriminalistům ale moc nepomohla. Nedokázala útočníka popsat a nahlásila jen seznam ukradených věcí. Za pár dní, 16. května, už další žena takové štěstí neměla. Krk měla utažený čalounickou nití upravenou do katovské smyčky a páskem od svetru. Nechybělo ani ramínko od podprsenky. I v tomto případě nařízená pitva prokázala sexuální násilí.

Vyšetřovatele zaujalo, že všechny útoky měly jedno společné. Pachatel útočil vždy před prvním pracovním dnem. To znamená na konci víkendu nebo ve svátek. Nalezené stopy, biologické vzorky i stejný způsob provedení pravděpodobně nasvědčovaly, že všechny činy má na svědomí jedna a táž osoba. Na tělech obětí byly také nalezeny kovové částečky typické pro strojírenskou výrobu.

Kvůli blížící se spartakiádě bylo na oddělení vražd rušno. A pomohlo i štěstí. Vyšlo najevo, že na stejném místě první vraždy už 17. února došlo k napadení dvacetileté dívky. Ta však nepropadla panice a s násilníkem začala mluvit. Slíbila mu sexuální styk a mladík se rozpovídal. Dívce vyzradil, že bydlí na internátě mimo Prahu a že je mu šestnáct let. Na více osvětlené a rušnější ulici začala dívka křičet o pomoc. Jiří Straka se zalekl a utekl.

Dalším důležitým svědkem se stala tehdy osmnáctiletá slečna. Tu na tramvajové zastávce oslovil mladík a nabídl jí doprovod. Cestou se svěřil, že chodí druhým rokem do učení ve Stohově u Kladna. Když došli k domu, kde dívka bydlela, pokusil se ji znásilnit a vyhrožoval jí likvidací. Ona ale duchaplně zazvonila na několik domovních zvonků a útočníka se zbavila. Najít internát, o kterém mladík mluvil, už nebyl problém.

 Jiří Straka byl usvědčen ze tří dokonaných vražd, dvou pokusů o vraždu, pěti znásilnění, tří loupeží a pěti krádeží. Tyto činy by v případě jeho plnoletosti pravděpodobně znamenaly trest smrti, avšak díky svému nízkému věku byl odsouzen k maximálnímu možnému trestu deseti let odnětí svobody. Součástí rozsudku byla i nařízená kastrace a ústavní léčba po odpykání trestu.

Od prosince 2004 je Jiří Straka na svobodě.