Jedna hodně zbytečná role v jinak povedeném seriálu Metoda Markovič: Hojer

Jedna hodně zbytečná role v jinak povedeném seriálu Metoda Markovič: Hojer
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Nový kriminální seriál na platformě Voyo patří k tomu nejlepšímu, co má streamovací služba v nabídce a každý nový díl je s napětím očekávaný. Povedlo se i herecké obsazení, tedy až na jednoho hospodského povaleče.

Pro Petra Lněničku jde určitě o nejvýraznější televizní roli a před Petrem Uhlíkem je třeba smeknout, protože oblékat se do „kůže“ Ládi bylo určitě hodně náročné. Přestože většinou působí jako neškodný prosťáček, jsou okamžiky, kdy z něj jde strach. Tak dobře to mladý herec zahrál. Za povšimnutí stojí i skvělá Sarah Haváčová, která vyměnila postavu bezcitné Gruberové ze Zlaté labutě za empatickou a starostlivou manželku kriminalisty, která trpělivě čeká, až manžel konečně komplikovanou kauzu uzavře a vyžene si masového vraha z hlavy.

Petr Lněnička a Sarah Haváčová
Petr Lněnička a Sarah Haváčová | Zdroj: TV Nova

Určitě si skvěle vedou i Václav Neužil, Adam Mišík, Vojta Kotek, Sára Rychlíková a Michal Isteník.

Právě s posledním jmenovaným, který je psychiatrem, si občas hlavní hrdina zajde na pivko do hospody, kde se podivně motá nepochopitelná postava hospodského povaleče, kterého hraje Roman Skamene. Podivná existence se většinou přimotá před kamery, pronese svou repliku a zase zmizí.

Důvod, proč tam postava hospodského povaleče je, nikdo neodhalil. Vypadá to spíše jako by měl bývalý herec roli z kamarádství, nebo má možná divákům připomínat dobu, kterou režisér Vít Olmer zachytil ve filmu Bony a klid z roku 1987. Rozhodně sesadil z trůnu Pavla Zedníčka, který si „titul“ nejzbytečnější seriálové postavy vysloužil už v první sérii Jedné rodiny.

Malý úlet v hereckém obsazení naštěstí neubírá seriálu nic na atraktivnosti a je zvláštní sledovat trochu ponurou atmosféru, která z obrazovky doslova vystupuje. Kontrastně potom působí přátelský vztah vyšetřovatelů se sériovým vrahem. Dokonce se objevila i snaha „Láďu zachránit“, aby neskončil na šibenici. Bohužel (nebo naštěstí?) se toho popleteného sympatického mládence zachránit nepodařilo. I přes soucit, který jistým způsobem vyšetřovatelé k vrahovi a kanibalovi měli, soud rozhodl jasně a Ladislav Hojer byl oběšen v pankrácké věznici 7. srpna 1986. Byl to jeden z posledních lidí, kteří u nás od soudu odešel s trestem smrti.

V květnu 1990 byl reformou trestního práva trest smrti nahrazen doživotním uvězněním, v lednu 1991 byl Listinou základních práv a svobod, součástí československé a nyní české i slovenské ústavy, trest smrti zakázán.

Ale alespoň vyšetřování si Láďa určitě užil. Podle toho, jak vytahoval jednu vraždu za druhou, to vypadalo, jako by si svou chvilku slávy vychutnával. 

Zdroje článku: