Seriál Jaroslava Dietla Muž na radnici už dnes moc diváky netáhne

Seriál Jaroslava Dietla Muž na radnici už dnes moc diváky netáhne
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Je to jeden z mála Dietlových seriálů, který už diváky moc nezajímá. Tentokrát házel scenárista ideologické vsuvky do seriálu lopatou a z dnešního pohledu jde o jakýsi nudný příběh ze života „komunistických papalášů“.

Československá televize měla tzv. Ideově tematický plán, který měl za úkol představit tvorbu na následující rok a také ještě výhledově na další rok. Plán byl posouzen ÚV KSČ. Velká část tvorby cílila na nějaké výročí a oslavu určité profese. Seriál Muž na radnici vznikal jako příspěvek Československé televize k volbám do zastupitelských sborů v roce 1976. Dietlovi pomáhal s realizací scénáře Evžen Sokolovský. Šlo už o osvědčenou spolupráci. Pánové už spolu pracovali na seriálu Nejmladší z rodu Hamrů, který se soustředil hlavně na problémy v zemědělství.

Seriál měl motivovat voliče

Poté dostal privilegovaný scenárista další úkol. Bylo třeba napsat seriál o životě a práci předsedy městského národního výboru. Točilo se v polovině roku 1976 a trošku se spěchalo. Dílo mělo být hotové před říjnovými volbami. Natáčelo se v pražském televizním studiu Burza a do exteriérů se filmový štáb vydal do Hradce Králové a Berouna. Oproti černobílému Nejmladšímu z rodu Hamrů dostal režisér Evžen Sokolovský barevný materiál, což svědčilo o velkém očekávání úspěchu díla.

Sokolovský v dobovém tisku uvedl, že se v seriálu ukazuje přes lidské příběhy pravda o socialistické společnosti. Důraz byl kladen především na zobrazení toho, jak k vítězství často vede krušná cesta.

Chceme vyjádřit, co je lidské štěstí, že ho nelze dosáhnout náhodou nebo zadarmo. Teprve štěstí, k němuž se člověk usilovně dopracuje, má skutečnou hodnotu,

dodal Evžen Sokolovský.

Soudruh Zdeněk Buchvaldek měl pro roli ty správné přepoklady

Seriál zachycuje období let 1971 až 1976 a hlavní hvězdou je předseda Městského národního výboru ve Starém Kunštátu František Bavor. Rok 1971 byl prvním rokem, kdy se do voleb do zastupitelských orgánů dostali jen komunisté, kteří prošli stranickými prověrkami. Bavor je v té době poslancem národního výboru, ale ještě pracuje jako technik v továrně.

Starý Kunštát má v té době celou řadu rozestavěných projektů a vedení města není schopné je dokončit. Strana proto žádá změnu ve vedení města. Dosavadní neschopný předseda Chovanec je povýšen na okres a Bavor jde na jeho místo.

Chovanec samozřejmě nepochopil, že teplé místečko, na kterém seděl od roku 1959, ztratil pro neschopnost, a tak zaujal vůči svému následovníkovi nepřátelský postoj. Nový předseda nenajde oporu ani u ředitele střední školy nebo vedoucího odboru výstavby, kteří jsou ve svých funkcích podobně dlouhou dobu. Stejně jako Chovanec nepochopili, že společnost prodělává změny a je třeba se jim přizpůsobit. „Staré struktury“ se snaží z ješitnosti házet Bavorovi a jeho novým plánům klacky pod nohy.

V závěru seriálu Chovanec pochopí správnost Bavorových myšlenek a začne napomáhat jejich realizaci. Vedoucí odboru městské výstavby musí z funkce odejít a řediteli střední školy je sděleno, že se jeho jméno již neobjeví na kandidátce Národní fronty pro volby v roce 1976.

Ve spletité síti soudruhů, předsedů a tajemníků se vyznají snad jen starší generace. Seriál ukazuje, jak až nová generace soudruhů konečně naplňuje plány na přerod společnosti. Vše staré ustupuje novému, stejně jako historické centrum města se musí zbourat, aby místo něj vyrostly panelové domy. Beroun byl k natáčení vybrán také proto, že tam opravdu panelové sídliště vyrostlo po zbourání historického jádra města.

Hlavní roli si zahrál málo známý herec Zdeněk Buchvaldek, kterého seriál v té době proslavil. Roli nedostal náhodou, měl za sebou řadu stranických funkcí.

Dietl byl mistrem lidských příběhů

Dietl si byl vědom, že děj seriálu se nemůže věnovat jenom pracovní tematice, a proto hrdinu nechal projít mnoha osobními problémy. První Bavorova manželka (Svatava Hubeňáková) zahyne na konci prvního dílu při dopravní nehodě, kterou zaviní spadlý okap ze střechy. Druhá manželka (Jiřina Bohdalová) je Bavorovi nevěrná a manželství skončí rozvodem. Bavorova dcera Bohunka (Milena Steinmasslová) se stává svobodnou matkou, když ji po zprávě o těhotenství opustí její přítel Vít (Jiří Štěpnička). Syn Přemek (Jan Hartl) se začne chovat jako namyšlený floutek a chce využívat vysokého postavení svého otce, který je ale důrazně proti tomu, aby syn měl nějakou protekci. Přemek kvůli špatnému prospěchu nedostuduje střední školu a opouští Starý Kunštát.

 Nakonec vše dobře dopadlo

Dietl ale měl rád šťastné konce, takže v posledním díle se vše v dobré obrátí. Bavor najde novou životní partnerku (Eva Jakoubková), která přitom původně byla proti němu, protože dům jejích rodičů byl zbourán v rámci asanace. Nakonec však prozře a nastěhuje se do paneláku. V poslední scéně seriálu jí Bavor pomáhá se stěhováním. Dcera Bohunka se provdá za architekta Mikuláše (František Němec), který vyprojektoval přestavbu města. Syn Přemek se vrátí do rodného města a pracuje na stavbě panelového sídliště. Po letech odcizení se s otcem usmíří. Je ženatý a má malé dítě. Kolaudace je v závěrečném jedenáctém díle velkolepě oslavena.

Zdroje článku: