Toto léto se vrací do akce rada Vacátko a Hříšní lidé města pražského

Toto léto se vrací do akce rada Vacátko a Hříšní lidé města pražského
Pamatujte, že každý komentář bývá zprávou o komentujícím.
Děkujeme za vaše komentáře.
Léto je ten správný čas na legendární kriminální seriál z dílny režiséra Jiřího Sequense st. a Jiřího Marka, který je autorem knihy a spolupracoval s režisérem na scénáři.

Třináctidílný seriál kriminálních případů ze třicátých let 20. století vypráví příběhy Pražské mordparty policejního rady Vacátka, která bojuje s podsvětím. Ani ten nejrafinovanější zločinec nemá šanci uniknout dedukčním schopnostem inspektorů Mrázka v podání Františka Filipovského, Brůžka ztvárněného Josefem Bláhou a Boušeho, kterého si zahrál Josef Vinklář.

Jejich práci si ze svého postu kriminálního rady hlídá Jaroslav Marvan jako Karel Vacátko.

Na seriál, který vznikal v roce 1968–1969 byl navázal téměř po dvaceti letech seriál Panoptikum Města pražského. Seriál byl tak populární, že byly natočené i čtyři celovečerní filmy se stejným hereckým obsazením (Pěnička a Paraplíčko, Partie krásného dragouna, Vražda v hotelu Excelsior a Smrt černého krále).

V roce 2010 Česká televize převedla seriál do kvality HD. Nostalgické kriminální případy si můžete vychutnat každou středu, a to hned po dvou epizodách.

Filipovský a Vinklář, zdroj: © Česká televize

Věděli jste, že…

Jednalo se o první kriminalistický seriál Československé televize a zároveň první seriál, který byl vysílán v týdenním režimu. Prvního uvedení na obrazovky se dočkal v roce 1969 od září do prosince. Jedná se také o první československý seriál, který má předepsaných 13 epizod, jak velela tehdejší celosvětová norma.

V seriálu si zahrál i známý bernardýn z mikrokomedie Bohouš.

Natáčení seriálu bylo původně po zvážení zrušeno, protože finanční náklady přesáhly možnosti televize. Teprve až po dvou měsících se natočily alespoň dva příběhy. Nakonec to však dobře dopadlo a klenot československé tvorby se rozhodně ani dnes v programové nabídce neztratí. Peníze se našly i na honorář Jaroslava Marvana, který si vydělal 50 tisíc korun.

Jedová chýše byla oblíbeným místem seriálových darebáků

Inspirovala tvůrce, aby byla použita v seriálu, přestože v těch letech už byla dávno zbouraná.

Jedová chýše, ve které se scházívala pražská galerka, zloději, pasáci a lehké holky, se v reálu nacházela na pražském Větrově, na rohu ulic Apolinářská a Viničná. Už od 14. století patřilo okolí svatého Apolináře a nedaleká osada Rybník k místům, kterým se lidé v noci raději obloukem vyhýbali. Podle dochovaných stop se zde už v té době stalo několik vražd.

Hospoda snad byla jedna z nejstarších, která ze středověku přežila až do dvacátého století. Údajně se zde občas zastavil v přestrojení král Václav IV., když se jel se svými kumpány povyrazit na svůj hrádek do Kunratic, neboť to měl z Pražského Hradu při cestě.           

Pověst hovoří o tom, že i název hospody povstal z jeho návštěvy, kdy ve dvou hostech poznal nájemné vrahy, kteří se ho pokusili kdysi ve Vídni otrávit. Ztrestal je na místě. Poručil katovi, který ho na toulkách doprovázel, aby namíchal jed do jejich nápojů. Oba traviči tak byli v hospodě otráveni. A od těch dob se zde říkalo v Jedové chýši.

V roce 1926 zde Karel Lamač natáčel film Dobrý voják Švejk.

Zdroj článku: