Princezna, která vyrostla, ale pořád září: Její kariéra je mnohem širší než jeden kultovní příběh

A ještě raději, když na ni na ulici křičí dospělí chlapi, že na ní vyrostli. Jenže její kariéra je mnohem širší než jeden kultovní příběh o dceři sultána. Tak se pohodlně usaďte tady je životní dráha ženy, která nepřestává překvapovat.

Od Mikulova k filmu: když vás objeví Karel Smyczek

Barbora Seidlová se narodila 23. května 1981 v Břeclavi, ale její srdce patří Mikulovu. Místu, kde jako malá tajně dopíjela zbytky vína ze sklípku (čímž vlastně položila základy pozdější schopnosti rozeznat bílé od červeného).

V dětství chtěla být baletkou, ale nakonec zvítězilo herectví. A tak zamířila na brněnskou konzervatoř, později na pražskou DAMU. Zlom přišel už v jejích patnácti letech, kdy ji režisér Karel Smyczek obsadil do televizní inscenace Romeo, Julie a tma.

A pak to přišlo. Pohádka, která ji provází celý život. Lotrando a Zubejda. O roli princezny se říká, že byla napsaná přímo pro ni. Jemná, křehká a přitom s výrazem, který si pamatuje celé Česko.

Od princezny k Tereze: Snowboarďáci a další filmové zastávky

Po Zubejdě na Báru čekala řada výrazných rolí. Jednou z nejpopulárnějších se stala Tereza ve filmu Snowboarďáci (2004). Teenagerská komedie s dnes už ikonickými hláškami jí přinesla úplně novou generaci fanoušků.

V dalších letech natočila snímky jako Bolero, Odcházení, Zemský ráj to napohled, Havel nebo Tajemství a smysl života. Bylo jasné, že princezna už dávno vyrostla. A rozhodně se nechystala skončit jen u rolí půvabných dívek.

Seriály? Zkusila. A zase rychle opustila

Z televizní produkce si ji diváci mohou pamatovat ze seriálu Místo nahoře. Tam měla jednu z hlavních rolí, ale později si řekla dost seriálový svět není pro ni. Bára prostě patří tam, kde může tvořit naplno. A kde se nemusí držet natáčecího plánu na roky dopředu.

Divadlo jako domov: Bolkovo jeviště a MALÉhRY

A tak se plně ponořila do divadla. Její srdce zakotvilo v Divadle Bolka Polívky v Brně, kde je součástí souboru MALÉhRY. Právě tam našla svobodu, kterou film často nenabízí možnost vymýšlet, improvizovat, psát, hrát, zkoušet a tvořit vlastní projekty.

Hostovala ale i v pražských scénách Činoherní klub, Divadlo Na zábradlí, VOSTO5, Městské divadlo Brno nebo Reduta. Její divadelní život je pestrý jako víno v moravském sklípku.

Kreativní duše: hmoždinky, knížky a perfekcionismus

Kdyby existoval seznam hereček, které umí zavrtat hmoždinku, rozeznat světlo pro scénu a zorganizovat vlastní inscenaci, Bára by byla v čele. Je tvůrčí, neposedná, přemýšlivá a jak sama říká vyléčená z perfekcionismu. A i když léčba zatím moc nezabírá, její projekty díky tomu získávají styl, hravost a osobní dotek.

Navíc miluje knihy. A tak je samozřejmě začala vydávat. První z nich Jak na příšery financovala z filmového honoráře. Peníze sice podle ní nejsou její silná stránka, ale když jde o tvorbu, je v tom celým srdcem.

Cestovatelka s batohem a otevřenou hlavou

Kdo Barboru sleduje, ví, že cestování je její velká láska. A ne dovolená s drinkem na pláži Bára míří do zemí, kde vám dech bere nejen krása hor, ale i řídký vzduch. Nedávno se vydala do Ladakhu, poprvé se skupinou. Týdny strávené s deseti lidmi ji naučily víc než desítky knih. Jak funguje opravdová komunita, jak se nechat vést situacemi, které nemůže ovlivnit, i jak odložit kontrolu, která ji jinak provází na každém kroku.

A protože vše, co ji zasáhne, proměňuje v tvorbu, brzy vyjde z této cesty kniha, kterou připravuje společně s kolegyní Nikolou Zbytovskou.

Návrat na plátno: Barbora v komedii Něco za něco

Ačkoliv filmového světa se na čas vzdala, letos se na plátna vrátila v komedii Něco za něco. Po boku Martina Pechláta, Anny Polívkové a Míry Noska. Natáčení probíhalo v přátelské atmosféře na jednom místě, což vytvořilo přesně ten druh soustředěné a pohodové energie, jakou má ráda. A když se k tomu přidá příprava s kolegy ještě před natáčením? Pro ni ideální kombinace.

Na premiéře v Lucerně doslova zářila v jemném modelu od návrhářky Kláry Holanové a s úsměvem, který vás přinutí přestat řešit cokoliv jiného.

Princezna, která má vlastní směr

Barbora Seidlová patří k herečkám, které nepotřebují být všude. Nemá potřebu sdílet každý krok ani dokazovat, že je vidět. Je milovníkem svobody té v životě, tvorbě i cestování. A možná právě díky tomu zůstává tak přirozená, inspirativní a výjimečná.

Princezna Zubejda možná zestárla ale Barbora Seidlová zůstává pořád stejně kouzelná. Jen už dávno ne proto, že ji někdo obsadil do role. Ale proto, jakou roli si v životě napsala sama.