Nosila netradiční kožíšek, utekla z domu a měla políčeno na dobrosrdečného krále ze sousedního království

Jedna z nejoblíbenějších klasických pohádek Princezna se zlatou hvězdou byla natočená v roce 1958 a princeznu vytvořila Marie Kyselková. Jako předloha pro scénář posloužila pohádka O kožešince od Boženy Němcové. Ta ovšem asi nebyla v době psaní naladěná na romantickou notu, a tak byl scénář upravený. Původní princezna totiž utekla z domu proto, že si na ni dělal zálusk vlastní otec. A tak byl vytvořen princ Kazisvět, aby se z pohádky vytratil nežádoucí prvek, který by nejspíš tvůrcům ani neprošel. Takže Kazisvět byl vlastně mírnější volbou. Po útěku princezny před nežádoucím nápadníkem už se scénář držel své literární předlohy.

Marie Kyselková zazářila pouze ve čtyřech filmech a poté se rozhodla věnovat rodině. K filmu se dostala vlastně náhodou. Pocházela z chudé rodiny a na střední škole si přivydělávala na brigádách. Tak se dostala do hledáčku módní agentury, která hledala nové modelky. Na jedné z přehlídek padla do oka režisérovi Jiřímu Sequensovi a ten ji obsadil do malé role ve filmu Větrná hora. Talent však nezkušené dívce nechyběl a záleželo na ní, jak moc využije příležitosti, kterou dostala.

V hereckém světě se seznámila s Vladimírem Menšíkem a jela se za ním podívat do Prahy, kde měl představení. A tam potkala známého svůdníka Petra Haničinče. Ten byl v té době čerstvě rozvedený a Marii úplně okouzlil. Když otěhotněla, tak se vzali.

Když hledal Martin Frič do připravované pohádky tanečnice, vydala se Marie na konkurz a štěstí ji bylo nakloněno. Herečka, která byla jednou z adeptek na hlavní roli, onemocněla a další, kterou prosazoval Josef Zíma, s ním byla těhotná, ale už to na ní bylo vidět. Příležitost tak dostala Marie, která ještě bříško neměla. Za natáčení dostala 200 Kčs za den, a to nebylo pro chudou a začínající dívku málo.

Manželství s Haničincem však nebylo nijak idylické, neuznával ji jako herečku a jeho avantýry byly všeobecné známé. Z nějakého důvodu se však Kyselková rozhodla do hereckého prostředí nevrátit a užívala si roli matky. Z manželství odešla po 15 letech, a konečně si našla partnera, se kterým byla spokojená.

Z natáčení pohádky nejčastěji vzpomínala na útrapy, které jí způsobilo každodenní nalepování paruky a hvězdy na čele. Lepidlo ji rozežralo kůži na čele a každý den na natáčení byl spíš utrpením. Ale nebyla jediná, kdo zažil nepohodu. František Smolík, který hrál krále, málem přišel o oko, které mu mohla vypíchnout princezna se svou ostrou korunkou, když se před ním uklonila. Ušetřený nezůstal ani princ Radovan (Josef Zíma). Ten měl při jedné scéně nařezaný meč, aby se zlomil, jenže ten se zlomil úplně jinak a princ si nepěkně pořezal stehno.

Marie Kyselková se už nikdy k filmu nevrátila, a když děti odrostly, pracovala jako vrátná na strahovských kolejích.