Jak přežít svého muže aneb Jana Bernášková si trochu okořenila manželský život

Ten tak byl u každé minuty filmu, kde jeho manželka před kamerami dováděla se svým bývalým filmovým partnerem nebo s novým přítelem. Jaké jim dával pokyny u žhavých scén, si lze jen domyslet. Nudný děj a podivné postavy ve filmu nezachránila ani dávka erotiky a film schytal hodně drsné divácké hodnocení. Některé drobnosti ani nelze pochopit. Proč například druhé já Jany Bernáškové ztvárnila Ivana Chýlková, která by se hodila spíše do role její matky?

Film měl být zřejmě romantický, ale to není. Hlavní hrdinka má poměrně dost velkou spotřebu alkoholu. Přestože ujišťuje nového přítele, že potřebuje čas, rozhodně ho dlouho čekat nenechá, dokonce si ani nestihne ujasnit, že má přítelkyni. Na sociálních sítích je s kočkou, tak prostě žije sám a hotovo!

Už vůbec není jasné, z čeho postava (profesí nezaměstnaná herečka) žije. S péčí o dceru to také moc nepřehání. Kniha možná popisuje intimní scény přirozeně a poutavě, ale ve filmu to je jedna velká nuda. Bernášková je sice hezká, ale to nestačí. Alespoň, že Eva Burešová k filmu nazpívala hezkou píseň.

Jak byl film divákům představen

„Mladá“ herečka Lucie (Jana Bernášková, 43 let) se po mateřské dovolené snaží vrátit do práce, ale setkává se s klasickými starostmi svobodných matek. Současně se zamotává do bláznivých situací při hledání nové lásky. Hlavní hrdinku na její nelehké životní cestě doprovázejí její extrovertní potrhlé kamarádky (Iva Pazderková, Mahulena Bočanová, Pavla Dostálová) a její zhmotnělý vnitřní hlas Šedivka (Ivana Chýlková), se kterou má velmi komplikovaný vztah. Kolik mužů a žen musíme v životě přežít, než potkáme toho pravého?  

Scénář zpracoval její manžel a životní partner Rudolf Merkner (mimo jiné scenárista seriálu Vyprávěj), který se ujal i režie. Film podle tvůrců přináší upřímný a autentický pohled na život svobodných matek. Jana Bernášková v něm ukazuje skutečný svět žen (tedy tak si ho představuje).

Jana Bernášková vstoupila do literárního světa sebevědomě a rychle. Její první román Jak přežít svého muže se stal hned krátce po vydání bestsellerem, dnes k tomu stačí prodat deset tisíc výtisků. V příběhu svobodné matky, herečky Lucie, by se mělo poznat mnoho žen. Autorka se nebála otevřít ani intimní témata, o kterých se většinou veřejně nehovoří, což údajně čtenářky ocenily.

Jana Bernášková o filmu

Film se nebojí ani odvážnějších milostných scén. Jaké bylo jejich natáčení, navíc pod režijním vedením vašeho manžela?

To bylo opravdu dost zajímavý. Já jsem nikdy předtím žádné erotické scény netočila. Bylo to moje poprvé. Ale s Rudou jsme se na to i s mými hereckými partnery na zkouškách dopředu připravili. Všichni jsme věděli, do čeho jdeme. Při natáčení milostných scén se nakonec nejvíc zpočátku styděli „moji filmoví kluci“. Pořád měli tendenci se Rudovi omlouvat. On je ale vždycky ujistil, že je všechno v pořádku, a naopak je třeba ještě instruoval, jak mě mají coby mí filmoví milenci obejmout. Dokázali jsme se dostat k určitému bodu odosobnění a na své filmové postavy nahlížet shora.

Brali jste to s humorem?

Ano, dost jsme se u toho nasmáli. Ve filmu mám celkem čtyři milostné scény se třemi muži a každá je pojatá jinak. Jedna je komediální, druhá divoká a pak jsou dvě scény spíše něžného charakteru. A tyhle dvě scény byly z pohledu herectví nejtěžší. Může to znít zvláštně, ale zahrát milostný akt plný něhy je dost náročné.

Využila jste možnost dublerky?

Původně jsem o tom uvažovala, ale nakonec jsme se rozhodli, že ji nevyužijeme. Věříme, že tyto scény budou takhle autentičtější a důvěryhodnější…

Podle jakých kritérií jste vybírali herecké představitele a představitelky filmu?

Bylo pro nás důležité, aby korespondovali s tím, jak si tu danou postavu představujeme. A mužské herecké partnery jsme samozřejmě vybírali i podle chemie. Ostatně i herecké castingy se dělají proto, aby režisér zjistil, jestli to mezi hlavními postavami funguje lidsky a jestli si takzvaně voní. Jinak jsme o každé roli a obsazení diskutovali hodiny a hodiny.

To se nedá zahrát, že si takzvaně voní?

Dá, ale citlivý divák to pozná. Když se vám někdo nelíbí a nevoní vám, tak se vaše tělo chová úplně jinak. Ani dobrým herectvím to nejde pořádně přetlačit…

Film je v nabídce Netflixu.