Celebrity pod lupou: Arnold a jeho cesta ke splnění amerického snu

Arnold Schwarzenegger je přesvědčený, že má celý život schopnost vidět věci jasně před sebou. Když je vidí, tak musí být dosažitelné. Za cíl si tak dal vytvarovat si tělo podle své vůle, ale stejně tak si chtěl podle svých představ vytvořit vlastní mysl, aby dokázal věci, které ostatní považují za nemožné.

A jak s odstupem času zjistil, člověk dokáže s pevnou vůlí své sny dokonce překonat. A právě touha získat mnohem více ho hnala celý život dopředu. Přátelé o něm říkají, že je nejvíce kalkulujícím člověkem, kterého znají. Je také nejsoutěživějším maniakem, který kdy žil. Zároveň ale dodávají, že je kouzelný, přátelský, umí prodat sám sebe a chápe vtip celého vesmíru.

Ve 22 letech už byl v Los Angeles a se svými 105 kg a svaly jako z jiného světa dokázal nejen vyhrávat kulturistické soutěže, ale zpopularizovat kulturistiku způsobem, který lidi ohromil. Nejzajímavější na životě svalovce Arnolda je dojem, kterým působí. Vypadá, že pro něj bylo všechno snadné a příležitosti mu do života přišly, protože to chtěl.

Cesta do Ameriky nebyla však tak snadná, jak to na první pohled vypadá. Sám Arnold se rozhodně za své rakouské kořeny nestydí, ale už od dětství měl pocit, že do rodné země nepatří. Nechtěl žít rakouský život – do 18 let studovat, oženit se, mít děti a celý život se snažit vydělávat, aby byla rodina zabezpečená.

Do rodného Thalu se rád vrací a myslí si, že je dobře zůstat v kontaktu se vlastními kořeny. V rodném domě může zavzpomínat na pořádkumilovnou matku Aurelii, na drsného otce, velitele venkovské policie, a na staršího bratra. Otec je oba držel hodně zkrátka a v domě panovala tvrdá disciplína. Často stavěl bratry proti sobě – kdo je rychlejší, kdo je silnější. Soutěživost byla u nich na denním pořádku.

Jak Arnold rostl a četl, měl pocit, že nevyrůstá na správném místě. Něco nebylo v pořádku, a dokonce si jeden čas myslel, že by třeba jeho skutečným otcem mohl být americký voják. To by vysvětlovalo jeho touhu po Americe.

Při své první návštěvě města viděl před kinem poutač na film. Byl to Herkules a na plakátu byl ohromný svalovec Reg Park. Arnold v ten okamžik našel svůj životní vzor. V obchodě, kde prodávali americké zboží, viděl poprvé časopis o kulturistice. Právě jeho idol byl na titulní straně a uvnitř časopisu našel jeho tréninkový program. Konečně věděl, co chce dělat! Příběh Parka ho dostal. Už cítil, jak bude vítězit v soutěžích a jak se stane filmovou hvězdou.

Začal posilovat doma a v tichu plánoval svou cestu do Ameriky a pohádkový život plný slávy a peněz. U jezera se seznámil s partou svalovců, kteří ho vzali mezi sebe. Pochopil, že k úspěchu potřebuje mít kolem sebe lidi, kteří mají stejné zájmy. Zamiloval si jejich pospolitost a začal se obklopovat přáteli.

Doma jeho nadšení nesdíleli. Otec kulturistiku nepovažoval za sport. Pro něj byl sportem fotbal nebo lyžování. Nechápal, co to je za sport to vzpírání a jak se u toho na sebe může dívat do zrcadla. Místo cvičení ho posílala sekat dřevo. Matka doslova šílela. Ostatní kluci v jeho věku měli zdi polepené fotkami děvčat, ale její syn si tam dává nahé a naolejované muže. Kde udělala ve výchově chybu?

V partě sportovců Arnold zpočátku nevynikal, ale během prvního roku nabral 20 kilo a všichni měli rádi jeho optimistický přístup k životu. Konečně vstoupil do vzpěračského klubu a mohl se přihlásit do soutěží. Vyhrával tak snadno, že věřil, že bude nejlepší. Chtěl ale pryč. O rok dříve se přihlásil na vojnu, aby si ji odbyl co nejdříve.Teprve potom mohl získat pas.

Nakonec z vojny odešel na vlastní žádost předčasně, protože dostal nabídku dělat trenéra v Německu. Konečně mohl opustit Rakousko. Roční bydlení v posilovně, kde měl jen postel a mixér na proteinové nápoje, bylo pro něj skvělou příležitostí, jak se zlepšovat. Už se viděl jako Mr. Universe.

Na letenku do Londýna se mu složili kamarádi. V soutěží Mr. Universe 1966 skončil druhý a věděl, že příští rok vyhraje. A vyhrál. Také se seznámil se svým idolem Herkulesem. Reg Park si přijel zacvičit a nabídl mladému Arnoldovi, že ho vezme na exhibice do Jihoafrické republiky. A z každého vystoupení dostane peníze.

V roce 1968 byl opět v Londýně a vyhrál. Chystal se na cestu do Německa, když ho zastihl telegram od Joea Weidera, kmotra kulturistiky a trenéra šampiónů. Pozval ho do Ameriky. Arnold věděl, že už se zpět do Evropy vracet nebude. Jeho sen se konečně začínal plnit. A to ještě nevěděl, jaký fantastický život ho čeká.