Autobus naděje je právem nominován na Oskara. Oheň, pot a drama

Autobus naděje (2025) je nominovaný na Oscara za nejlepší vizuální efekty. Ty jsou skutečně úchvatné a film má velmi nakročeno k vítězství. Film jsme viděli a podělíme se o svůj dojem.
Snad na začátek jen jedna výtka. Záběry jsou skvělé, úžasné, úchvatné. Některým ale vadí:

Rozklapaná kamera. S tím lze souhlasit, přesto dojem nakonec opraví jedinečnost záběrů, které se natáčely ve skutečných požárech. Záběry z dronů jsou ale neskutečné.

Greengrass je zpátky a přesně tam, kde mu to sedí nejvíc. Ve světě, který vibruje chaosem, adrenalinem a realitou na hraně dokumentu. Jeho rukopis je tu cítit na každém střihu: syrový, polodokumentární styl, roztěkaná kamera, nervózní detaily a rytmus, který se nikdy úplně neuklidní. Greengrass znovu dokazuje, že patří mezi ty režiséry, kteří z běžného dne dovedou udělat katastrofu s lidskou tváří, 

shrnuje Kaka a dává čtyři hvězdičky s tím, že úchvatné jsou i makrozáběry na kouř a scenérie. To bezesporu. Tempo se rozjíždí pomalu, ze zdánlivého poklidu, lidského příběhu.

V jeden moment jsem měl pocit, jako bych sledoval Nebezpečnou rychlost. A také jsem uvítal, že šli tvůrci až na dřeň, i když jízda hořícím lesem by nemusela být ve skutečnosti tak děsivá - jde totiž o film, 

zní další divácký názor, nutno však říci, že herec skutečně projížděl pri natáčení kontrolovaným požárem. Tvůrci šli na dřeň.

Jeden den, jedno drama

Řidič školního autobusu Kevin McKaye žije obyčejný život rozvedeného  muže, pečuje o svou nemocnou matku a zrovna si příliš nerozumí se svým dospívajícím synem. Toho mimochodem hraje skutečný syn Matthewa McConaugheye a jde o jeho první zkušenost před kamerami. Již v prvních záběrech budete s Kevinem soucítit, tohle je totiž přesně ta chvíle, kdy život nasype nejvíc těžkostí. V práci se toho dne taky všechno kazí, až přijde na osudový požár. Při něm je jeho úkolem provézt a zachránit autobus plný dětí. Drama, u kterého vám bude horko, přestanete dýchat a budete obdivovat herecké umění všech hlavních hrdinů.

Za zmínku stojí, že žáci, kteří seděli v autobuse byli jen částečně herci, druhou část tvořily místní děti. Ve filmu absolutně nepoznáte kdo je kdo. Matthew McConaughey prý věnoval přípravě na natáčení velmi mnoho času, aby jeho reakce byly autentické.

Na zpoceného McConaugheye jen tak nezapomenete

Jaký dojem si z filmu odnášíme? Zpocený Matthew McConaughey, jeho ledový klid, rozvaha a sem tam něco nesmírně moudrých slov. Pak záběry požárů, horko a drama. Zoufalství ze silnic zasažených požárem.  Vlastně i to, že při hašení požáru nikdo nijak zvlášť nepochybil, takže se tu děje tragédie, která byla skutečně souběhem nesmírně nevhodných okolností. Že všichni dělali, co mohli. V naznačeném rozsahu je pak skoro i div, že požár měl ve velkých uvozovkách "jen" 85 obětí. Rychlost, s jakou ohnivá masa uvězní lidi ve smrtelném nebezpečí, je neuvěřitelná. A soucit s mužem, který na začátku chtěl nový život, ale kdoví, proč se mu nedaří. Ačkoliv, možná jednu teorii měl. Na tu si počkejte. Soucit se strachem rodičů dětí, kteří do poslední chvíle nevěděli, co s jejich potomky je. 

Konec filmu a...

Jedno povzdechnutí si ale přece jen neodpustím. Život Kevina McKaye se vrací do starých kolejí, ale… nad těmi ale jsem přemýšlela dalších několik dnů. Jsou tam, jsou cítit. 
A znovu si vzpomente na tu smůlu na patách. Možná je pravý čas pohledat si reálie skutečného Kevina McKaye. I když, možná zůstat ve filmové romantice může být lepší volbou.

Podle skutečné události

Film byl natočen podle skutečné události a její literárním zpracování. Dne 8. listopadu 2018 se v severní Kalifornii během několika hodin rozvinul nejsmrtelnější a nejničivější lesní požár v historii Kalifornie.  Z příběhu byla do filmového zpracování vyjmuta druhá učitelka, která v autobuse seděla. Ta se svým zařazením do snímku nesouhlasila, tvůrci ji tedy vynechali. Některé z dětí, které se skutečně osudové jízdy účastnily v roce 2018 si poté zahrály v několika úvodních scénách ve filmu.

Podívejte se na trailer a posuďte sami: