Ani Tři oříšky, ani Pelíšky. Bezkonkurenčně nejsledovanější vánoční film přilákal k obrazovkám 2,85 milionu diváků

Sledovanost versus spokojenost

Podle měření sledovanosti (ATO-Nielsen) si v přímém vysílání pohádku pustilo 2,29 milionů diváků (+4 roky). Když to však porovnáme s přímou sledovaností pohádky Anděl Páně 2, která udržela diváky u obrazovek v počtu 1,6 milionů, a to i přesto, že jde o často reprízovaný pořad, zase tak velká sláva to pro premiérovou Záhadu strašidelného zámku není.

Fackou režijnímu počinu Iva Macharáčka je potom hodnocení pohádky diváky na ČSFD, kde dostala ostudných 37 % (Anděl Páně 2 z roku 2016 má 77 %). Na Kinoboxu byli diváci shovívavější a pohádka dostala 44 %.

Jedna divácká kritika za všechny

Po celou stopáž jsem se totiž trápil s otázkou, zda tohle tvůrci mysleli vážně. Několikrát v průběhu sledování jsem si na ni dokonce sebejistě odpověděl, že tohle vážně rozhodně nikdo myslet nemohl. Nakonec jsem se ale rozhodl snímek posoudit podle toho, jak se sám prezentuje – totiž jako pohádku. A pohádka je to vážně strašná – od příběhu, přes dialogy až po parodicky lehkovážné provedení. Jediným světélkem na konci tohoto dlouhého, temného, děsivého tunelu je herec Jiří Mádl, který si roli záporáka totálně užíval a svými komediálními kreacemi sice podporoval celkové parodické vyznění, ale také spolehlivě bavil diváka. Co se týče příběhu, tak člověk pořád čeká, až se to konečně rozjede, načež si zhruba v půlce uvědomí, že žádný nový prvek už do pohádky nepřibude. Dialogy působily jako napsané spěšně ve vlaku, ale ani to neospravedlňuje jejich parodické vyznění.

Další diváci zmiňují, že si na tvorbu takových pohádek ČT nezaslouží příspěvky od nás všech. Napadá vás také režisér, který by měl třeba tu další štědrovečerní pohádku natočit, přestože ještě nebude realizované další pokračování úsměvného příběhu o jednom andělském ňoumovi a všemi mastmi mazaném čertovi?

Kritika hereckého obsazení

Na hercích si nespokojení diváci doslova smlsli. Vlastně jediný, kdo obstál se ctí, byl Jiří Mádl, ale i ten podle mnoha diváků přehrával.

Moc sympatií neposbírala ani Sofie Anna Švehlíková, dcera známých rodičů, která podle režiséra nedostala roli z protekce, jak by se nabízelo, ale prošla si mnoha koly castingu, kde předvedla, že je ta pravá pro charakterní princeznu Elvíru, která má být také půvabná, citlivá, ale nekompromisní, jak se dnes od princezen očekává. Oskar Hes je králem tanečního parketu, ale druhý Pavel Trávníček z něj nebude a role prince mu vůbec nesedla. Víc mu to šlo třeba v Králi Šumavy. Do role prince byl podle režiséra vybraný proto, že si rozuměl se Švehlíkovou.

Na druhou stranu, přece jen byla štědrovečerní pohádka roku 2025 o něco úspěšnější než Tři princezny z roku 2024. Tu sice také sledovalo přes dva miliony diváků, ale kolik z nich by si ji asi pustilo znovu, když si od diváků na ČSFD vysloužila hodnocení 26 % a stejně i na Kinoboxu. Sledovanost a divácká spokojenost jsou dvě odlišné věci, jak je zřejmé.